Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě.

Utrpení civilistů v Pásmu Gazy se podle signatářů ještě prohloubilo. Izrael prohlášení odmítl.

Současný způsob distribuce humanitární pomoci je podle ministrů zahraničí signatářských zemí a eurokomisařky „nebezpečný, podněcuje nestabilitu a zbavuje obyvatele Pásma Gazy lidské důstojnosti“.

Od konce května, kdy zajišťuje distribuci potravin a další pomoci v Pásmu Gazy Humanitární nadace pro Gazu (GHF), která má podporu Spojených států a Izraele, bylo v blízkosti těchto středisek zabito nejméně 875 Palestinců.

Případy střelby u středisek GHF v Pásmu Gazy místní úřady hlásí v posledních týdnech téměř denně, izraelská armáda obvykle tvrdí, že důvodem střelby bývá pohyb podezřelých osob.

„Izrael odmítá společné prohlášení skupiny zemí, protože je odtržené od reality a vysílá chybný signál Hamásu,“ uvedla izraelská diplomacie.

Podle ní je jediným zodpovědným za pokračování války palestinské hnutí Hamás, protože zatím nepřistoupilo na návrh příměří a úmyslně vyvíjí činnost, která ubližuje civilistům čekajícím na pomoc.

Izrael kritizoval signatáře, že jejich stanovisko nevyvíjí tlak na Hamás, se kterým vede nepřímá jednání o příměří na 60 dnů a propuštění části rukojmí. Izrael tvrdí, že Hamás návrh na klid zbraní odmítá, čímž prodlužuje boje v Pásmu Gazy.

Palestinské hnutí v jednání žádá změnit některá z jeho hlediska nepřijatelná ustanovení. „V těchto citlivých okamžicích stávajících jednání je lepší se vyhnout tomuto druhu prohlášení,“ uvedla izraelská diplomacie.

Výzva k ukončení války a kritika způsobu, jakým Izrael dodává pomoc, přichází z několika zemí, které jsou spojenci Izraele i jeho nejdůležitějšího podporovatele Spojených států.

Výzvu podepsali ministři zahraničí Austrálie, Rakouska, Belgie, Kanady, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Islandu, Irska, Itálie, Japonska, Lotyšska, Litvy, Lucemburska, Nizozemska, Nového Zélandu, Norska, Polska, Portugalska, Slovinska, Španělska, Švédska, Švýcarska a Británie.

„Jsme připraveni podniknout další kroky na podporu okamžitého příměří a politické cesty k bezpečnosti a míru pro Izraelce, Palestince a celý region,“ stojí ve společném prohlášení.

Česká diplomacie nebyla oslovena s nabídkou, aby se připojila k prohlášení o zastavení války v Gaze. S nutností řešit humanitární situaci souhlasí, sdělil ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.

Výzva k ukončení války přichází po více než 21 měsících války, která si podle ministerstva zdravotnictví v Gaze vyžádala životy už více než 59 tisíc Palestinců.

Válka v Pásmu Gazy začala 7. října 2023 teroristickým útokem Hamásu na Izrael, při němž palestinští ozbrojenci zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Většinu z nich propustili při dvou příměřích výměnou za stovky palestinských vězňů.