Od sebevraždy Adolfa Hitlera uplynulo 75 let. ‚Dodnes nevíme, jak se radikalizoval,’ říká jeho životopisec
Dnes je to 75 let od sebevraždy Adolfa Hitlera. Diktátor se tak vyhnul trestu za smrt milionů lidí, kteří umírali nejen ve válečné vřavě, ale i ve stovkách koncentračních táborů. Poslední měsíce života žil odtržený od reality a do boje už posílal i děti.
Hitler až do posledních dnů věřil, že se to ještě otočí. Žil v iluzi, že ještě existují nějaké jednotky, které by Berlín osvobodily. V jeho fantazii se podle německého historika a autora několika Hitlerových životopisů Thomase Webera měl ten rozhodující boj přesunout do Alp. Ale tohle všechno už bylo jen blouznění. Válka byla u konce.
Šlo už jen o to, za jakých podmínek se kapituluje, a jestli Hitler hodlá nést osobní zodpovědnost, anebo se jí vyhne.
„Jeho chování se v závěrečných měsících proměnilo. Válka byla v podstatě už rok nebo dva prohraná. Ale Hitler nebyl ochotný poslouchat názory ostatních - chtěl bojovat dál. A kvůli tomu musely zemřít další miliony lidí. Závěrečné měsíce byly nejkrvavějším obdobím celé války,” vysvětlil pro Český rozhlas historik.
Člověk, který zavinil největší konflikt historie, se nakonec rozhodl pro sebevraždu. Stejně jako jeho milenka Eva Braunová, se kterou se oženil jen pár hodin před smrtí.
Nacistický rozhlas nicméně kult osobnosti živil dál a posluchačům oznámil, že Hitler padl v hrdinném boji s nepřítelem. Pro většinu Němců ale pravda nehrála takovou roli. Jak připomíná historik Bjoern Weigel, v konečných dnech války už řešili jen své utrpení.
„V Berlíně byste na jaře 1945 například nenašli jedinou fungující sanitku. Potkali byste leda dlouhé fronty u veřejných pump, kde si lidé rychle stáčeli vodu. Bylo to totálně zdevastované město, kde se muselo ve všem improvizovat a kde vzkvétal černý trh. A do toho tu byl všudypřítomný strach živený dvanácti lety propagandy. Obavy z příchodu Sovětů semlely neuvěřitelné množství lidí,” podotkl Weigel.
Strach na konci života
Strach ze Sovětů měl ostatně i Hitler a sebevraždou se chtěl vyhnout případnému lynčování. Na místě, kde stával jeho bunkr, je dnes dětské hřiště a malá pamětní tabule. Hluboko pod pískem jsou ale dodnes zasypané chodby, ve kterých se před 75 lety rozlehly výstřely.
Adolf Hitler se stal po válce námětem tisíců historických studií. Podle Thomase Webera ale na řadu otázek stále nepřinesly odpovědi.
1:21
Hřebeny nebo nádobí se symboly Třetí říše. V polském Vlčím doupěti lesníci stále nacházejí věci nacistů
Číst článek
„Je to vlastně až komické. Na jednu stranu o něm vznikl opravdu přehršel knih. Jenže některé vlastně jen trochu jinak převypráví něco, co se dočteme v předešlých. Ani nemají žádný přínos, někdo prostě vezme deset knih a z nich sepíše jedenáctou,” řekl.
„Přitom dodnes pořádně nechápeme, jak se Hitler radikalizoval. Do jaké míry ho formovalo dětství a dospívání. Anebo jeho proměnu v raných dvacátých letech, když začal politicky stoupat a jakou roli v tom sehrávalo jeho nejbližší okolí. Dodnes toho moc nevíme ani o jeho tehdejších kontaktech s ruskými antisemitskými emigranty,” zmínil.
Weber se při studiu Hitlera zaměřuje právě na jeho rané začátky. Snaží se odhalit, co za jeho radikálními myšlenkami stálo a proč je pak dokázal vnutit ostatním.
„Hitler a ostatně i celá Třetí říše jsou takovou parabolou, která nám ukazuje, čeho všeho dokážou být lidé schopní. Hitler je často líčen jako nějaká nelidská zrůda, jenže tak to prostě není. Důsledky jeho jednání byly děsivé, že se to skoro příčí naší představivosti. Jenže Hitler nebyl zrůda, byl to člověk. Asi právě proto se o něj veřejnost pořád tak zajímá. Že to koneckonců byl pouhý člověk, kdo měl na svědomí nepředstavitelné věci a k jejich páchání dokázal přimět celou zemi. Je to něco, co natolik vyčnívá, že to zůstává aktuální až dodnes,” uzavřel Hitlerův životopisec Thomas Weber.
Místo, kde stával bunkr Adolfa Hitlera:
#VTentoDen před 75 lety osvobodily Rudá armáda a 1. čs. armádní sbor @Ostrava_cz. První tank do Slezské Ostravy vjel po dnešním Sýkorově mostu. Takhle na to pro #rozhlas vzpomínal jeho velitel, Nikolaj Ivasjuk z Karpat. Verzí ale existuje více 👉 https://t.co/vvhNOuhMKi. pic.twitter.com/782ccJFuPX
— Auditorium (@auditoriumCRo) April 30, 2020
