Gabčík s Kubišem se připravovali na atentát na Heydricha ve Skotsku. S výbušninami se učili ve strži
Minulý týden uběhlo 79 let od okamžiku, kdy Jan Kubiš, Jozef Gabčík a Josef Valčík provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Samotný hrdinský čin i jeho tragické důsledky jsou dostatečně známé. Méně známé je to, co mu předcházelo. Čeští a slovenští výsadkáři například atentát plánovali na severozápadě Skotska ve vesničce Arisaig.
Garramour House je temný kamenný dům s břidlicovou střechou. Od silnice není ani vidět, cestu k němu musíte znát. A právě tady se psala jedna z kapitol českých dějin. Mohutný strom, který stojí u příjezdové cesty, byl jejím tichým svědkem.
„Dnes ten dům vypadá mnohem moderněji, před osmdesáti lety to byla vlastně lovecká chata. Domy okolo nestály a bylo to naprosto odlehlé místo. Bezprostřední okolí domu ale zůstalo stejné. Tohle je místo, kde čeští agenti žili a právě tady prošli výcvikem Jan Kubiš i Josef Gabčík. Tento dům sehrál ve druhé světové válce mimořádně důležitou roli,“ vysvětlil kurátor zdejšího muzea Henrik Chart.
Celá oblast byla během druhé světové války pod správou Oddělení pro zvláštní operace, tedy Special Operations Executive. To byla sekce britské zpravodajské služby MI6 zaměřená na diverzi v okupované Evropě. Tady se agenti SOE cvičili, jak pracovat s výbušninami, jak provést úspěšnou sabotáž i jak se nenechat chytit.
Muzeum ze sousedství
„Když jsem sem před osmi lety přišel, Oddělení pro zvláštní operace byla v muzeu věnována jen maličká expozice. Obešel jsem současné majitele všech deseti domů, kde se výcvik odehrával a požádal je, jestli mohu prohledat jejich pozemky. A výsledek je zde,“ ukazuje Henrik na sbírku rozbušek, granátů, kulek a také výcvikový manuál, který se před třemi lety našel při rekonstrukci domu Garramour House.
Henrik mně vede na konec zahrady někdejší lovecké chaty, kde se připravovali čeští a slovenští agenti. Stojí tam dva malé zděné domečky. V nich uchovávali výbušniny, se kterými se v prostoru za domem učili zacházet.
„Nabrali trhaviny a sešli tamhle dolů do strže, kterou protéká potok. Tam se učili, jak správně umístit výbušninu na koleje, jak pracovat s rozbuškou a podobně. Šlo o to, aby se naučili třaskavinu maximálně využít, každý gram se musel dopravit do protektorátu z Británie,“ popsal kurátor.
Žulový sloup a jména obětí
Vesnička Arisaig leží daleko na severu, skoro 900 kilomterů od Londýna. Tvoří ji pár domů podél přístavu a samoty roztroušené po kopcích. Na mořském břehu stojí nepřehlédnutelný památník: žulový sloup zobrazuje padák těsně po přistání, po jeho bocích kamenné desky se jmény jedenasedmdesáti mužů, Čechů a Slováků.
„Tady v Arisaig a jeho okolí prošlo výcvikem dvě stě čtyřicet českých a slovenských agentů, mezi nimi i Gabčík s Kubišem. Jedenasedmdesát výsadkářů zemřelo při plnění své mise a právě jejich památku připomíná tento monument. Zobrazuje padák, protože na padáku byli všichni do protektorátu vysazeni,“ vysvětlil Henrik Chart.
Arisaig znamená ve skotské gaelštině „bezpečné místo“. Mise, na které zde parašutisty připravovali, ale rozhodně bezpečné nebyly.
