V utajení a s povolením i bez něj. Češi bojují za Kyjev, ve 30. letech vyráželi do Španělska proti Francovi
Motivace českých dobrovolníků, kteří bojují na Ukrajině proti ruské armádě, připomíná motivaci dobrovolníků, kteří bojovali ve 30. letech minulého století ve španělské občanské válce. Dnes na straně Ukrajiny bojuje několik desítek, možná až stovek Čechů. Tehdy jich bojovalo za španělskou republiku proti povstalecké armádě generála Francisca Franca několik tisíc. Podobností je ale mnohem víc.
„Jádro dobrovolníků tvořili lidé, kteří tam odcházeli bojovat pro stranické přesvědčení. Ale daleko víc bylo těch, kteří se domnívali, nebo spíše uvěřili tomu, že ve Španělsku bojují za demokracii proti fašismu,“ říká Jiří Plachý z Vojenského historického ústavu.
Poslechněte si reportáž Lubomíra Smatany o srovnání dobrovolníků ve válce proti Rusko a ve Španělsku ve 30. letech
Občanská válka ve Španělsku začala v červenci 1936 a oficiálně skončila v dubnu 1939. Přesné počty československých dobrovolníků takzvaných interbrigadistů neboli „španěláků“, kteří bojovali nebo padli, známé nejsou.
Plachý odhaduje jejich počet na dva až tři tisíce a byli to podle něj i slovenští Maďaři, lidé z Podkarpatské Ukrajiny, Němci i Židé.
Jedním z idealistů byl i Adolf Vodička ze Žatce narozený v roce 1913. Jeho vzpomínky se zachovaly v archivu Českého rozhlasu.
„Já poslouchal, četl, co se tam děje, že tam jsou dobrovolníci z celého světa, taky Čechoslováci a že tam bojují proti fašismu. Jejich heslem bylo, že ‚u Madridu se bojuje za Prahu‘. Měl jsem vojenské zkušenosti, tak jsem šel taky,“ vysvětluje na nahrávce.
S povolením i bez něj
Známé nejsou ani přesné počty českých dobrovolníků, kteří nyní válčí za Ukrajinu. Souhlas českého prezidenta sloužit v ukrajinské armádě získalo ke konci července 146 Čechů.
Někteří ovšem bojují ilegálně bez povolení. To bylo podle historika Plachého stejné i ve španělské válce.
Prezident povolil 14 Čechům bojovat na Ukrajině, osmi žádost zamítl. O abolici stále nikdo nepožádal
Číst článek
„Paragraf zakazující službu v cizí armádě, povolující pouze s výslovným souhlasem prezidenta, platil i za první republiky. Dobrovolníci odcházející do Španělska se vystavovali po návratu do země tomu, že budou postaveni před soud. Skutečně k některým takovým případům došlo,“ připomíná.
Stejně jako mnozí interbrigadisté tenkrát, tak i dnes odjíždějí dobrovolníci do války za vlastní peníze, nebo za prostředky z různých sbírek. A za stejné peníze si nakupují kromě zbraní i výstroj nebo automobily.
Příkladem je třicátník s přezdívkou Sam, který se svým kolegou přezdívaným Hans získal souhlas prezidenta a kontrakt s ukrajinskou armádou oba podepsali letos v srpnu.
„Nevím, jestli se nám tam chce, ale je to prostě potřeba, nikdo jiný jim tam nepomůže,“ řekl Sam před odjezdem do boje Českému rozhlasu.
V utajení
Sam i další čeští dobrovolníci odjíždějí na Ukrajinu bez publicity, v podstatě tajně, aby neohrozili sami sebe a své příbuzné. Utajené je i jejich zařazení v ozbrojených silách Ukrajiny.
Dárek pro Putina? Dávám si pozor, aby to nezesměšňovalo válku, říká organizátor sbírky
Číst článek
Tajně odjížděli i dobrovolníci do Španělska, většinou ovšem kvůli tomu, aby se dostali přes hranice. Obvykle předstírali, že jsou turisté a jedou navštívit třeba Paříž. Ve Španělsku už ale o sobě dávali podle historika Plachého vědět.
„Čechoslováci některým jednotkám veleli a pojmenovávali je po významným osobnostech, nebo v uvozovkách významných osobnostech. Třeba protiletadlová baterie Klementa Gottwalda. Nebo tam byl třeba prapor T. G. Masaryka,“ popisuje historik.
Dobrovolníci ve Španělsku tvrdili ve shodě s tehdejším levicovým tiskem, že bojují proti fašismu. Totéž často říkají čeští dobrovolníci, kteří na straně Ukrajiny bojují proti Rusku.
