‚Děda nám oznámil, že je u nás jeden Angličan.‘ Francouzská rodina vzpomíná na českého letce RAF
Přesně před 80 lety se v Bretani odehrával jeden velmi napínavý francouzsko-český příběh. Za druhé světové války tam Němci sestřelili pilota Roberta Ossendorfa, kterého pak ukrývala rodina francouzských farmářů... Jak na dramatické momenty vzpomínal syn této rodiny, který československého letce poznal, se dozvíte v druhém díle reportážní série Radiožurnálu.
Ve Francii už za pár dnů vypuknou oslavy spojené s 80. výročím vylodění spojenců v Normandii. Přinášíme příběh československého pilota Roberta Ossendorfa, který za druhé světové války bojoval v barvách britského královského letectva.
„Přiletěli nad přístav Le Havre. V tu ránu Němci spustili protiletadlovou obranu a začali pálit flaky. Myslíme si, že ho zasáhl dělostřelecký granát nebo nějaký úlomek. Robert Ossendorf ale chvíli pokračoval v misi“, popisuje historik
Do Anglie připlul na palubě lodi Neuralia v červenci roku 1940 potom, co se zapojil do bitvy o Francii.
„V Anglii jsem se zdokonalil v létání a po tvrdé škole jsem obdržel anglická pilotní křídla a hodnost sergant. Po ukončení škol jsem byl přidělen k československé stíhací skvadroně jako pilot. Nalétal jsem 204 operačních hodin a asi 700 hodin tréninkových,“ psal československý pilot Robert Ossendorf v dopise svému otci.
„Létali jsme na stíhačkách typu Spitfire V. Ale právě když jsem přišel ke skvadroně, vyrukovali ‚hoši‘ s rychlejší stíhačkou typu Focke-Wulf 190,“ pokračoval.
Napadeni při prvním letu
Těmi „hochy“, kteří vyrukovali s rychlejšími stíhačkami, myslel samozřejmě Němce.
4:05
Za vlast bojoval v zahraničním odboji. Pilot Robert Ossendorf popsal svou životní cestu v dopise otci
Číst článek
„Dostávali jsme do těla. Při mém prvním operačním letu jsme byli napadeni 16 Focke-Wulfy 190 a ztratili jsme velitele a dva piloty. Doprovázeli jsme bombardéry na cíle, útočili na lodě a vlaky ve Francii,“ psal dál.
Robert Ossendorf sloužil na základně Cosford nedaleko Birminghamu. Jeho úkolem bylo mimo jiné chránit základnu britského námořnictva Scapa Flow na severu Skotska.
„Souhrn mých prvních 200 hodin. Mnoho doprovodů s bombardéry. Mnoho útoků na lodě a vlaky. Lodní patroly a jeden Focke-Wulf sestřelen nad Francií. Doufám, jak jdu znovu do operací s nadějí, že druhá dvoustovka bude mnohem lepší. Dnes jsem v hodnosti pilota rotmistra v záloze a v anglické hodnosti ‚warrant officer‘ (v české hodnosti se to rovná praporčíkovi – pozn. red.),“ stálo také v dopise.
Osudným dnem byl pro Roberta Ossendorfa 21. květen 1944. S několika dalšími piloty byl přidělený do průzkumné mise s názvem Ramrod 905, jejímž cílem bylo francouzské pobřeží.
Pád ve Francii
48:54
Když se řekne ‚nacistická okupace‘. Vzpomínky na 15. březen 1939 a na životy, které navždy změnil
Číst článek
„Přiletěli nad přístav Le Havre. V tu ránu Němci spustili protiletadlovou obranu a začali pálit flaky. Myslíme si, že ho zasáhl dělostřelecký granát nebo nějaký úlomek. Robert Ossendorf ale chvíli pokračoval v misi,“ popisuje francouzský historik Jean-Michel Martin.
Robert Ossendorf uletěl několik desítek kilometrů. Potom ho letoun přestal poslouchat a musel nouzově přistát na bretaňské louce podél malého potoka.
„Spitfire přišel při tvrdém nárazu o jedno kolo. Letoun se ale nevznítil, takže se z něj Robert dokázal vyprostit. Poranil se přitom na rukou, protože všude bylo rozbité sklo z kokpitu. Okamžité utekl od místa přistání,“ popisuje historik Martin.
Jimmy Tual je učitel dějepisu a historik. I on má velký podíl na tom, že příběh československého letce neupadl v zapomnění. Robert Ossendorf se za pomoci místních dostal k rodině Poilvertů, která ho i přes hrozbu smrti ukryla před nacisty.
‚Postříleli by celou vesnici‘
„Jednou odpoledne jsme se vraceli z kostela z biřmování bratra. Děda nám oznámil, že je u nás jeden Angličan. Byli jsme velmi překvapení. Děda se Němců nebál. Bojoval v první světové válce a byl třikrát zraněný,“ vypráví Léon Poilvert, kterému v roce 1944 bylo 9 let.
V Terezíně si připomněli 79 let od konce války. Památník převzal svitek Tóry ze zaniklé synagogy
Číst článek
„Chtěl vědět, kde je zadní východ, aby mohl utéct, kdyby přijeli Němci. Ještě že se to nestalo. Postříleli by celou vesnici,“ vysvětluje historik.
Robert Ossendordf neboli Bob, jak mu říkali místní, strávil na statku uprostřed polí tři týdny a stal se součástí rodiny.
„Byl velmi milý a usměvavý. Brával si mého mladšího bratra na kolena. Pracoval taky na poli, vedl koně za uzdu a chodíval na jetel,“ vzpomínal skoro 90 letý Léon Poilvert.
Jeho rodina i Robert Ossendorf moc dobře věděli, jakému riziku čelí. Československý letec proto rodinu opustil a připojil se k francouzskému odboji.
V dalším díle se dozvíte, jak byl Robert Ossendorf postřelený a za jakých okolností se mu podařilo vrátit do Velké Británie. Přečtěte si i první díl.
