Do historie roku 1968 potřebujeme žáky vtáhnout, ÚSTR v tom byl inovativní, poukazuje archivářka
Představitelé státu, pamětníci i veřejnost si připomínají výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy roku 1968. Přispívají ke znalosti klíčových událostí moderních dějin takzvané paměťové instituce? „Ústav pro studium totalitních režimů měl skvělou vzdělávací složku. Kolegové z oddělení vzdělávání zaváděli skutečně inovativní metody takzvané badatelské výuky,“ říká pro Radiožurnál Světlana Ptáčníková, bývalá ředitelka Archivu bezpečnostních složek.
Je podle vás potřebné si podrobně připomínat události před 56 lety?
To nepochybně důležité je, ovšem otázka je, jakým způsobem si to máme připomínat. Já jsem produktem frontální výuky, kdy se učitel postavil před třídu, něco jí odvykládal a nám to šlo jedním uchem sem, druhým ven. Taková druhá světová válka už byla někde na úrovni pravěku, a pak to podle toho také vypadalo.
Archiválie bezpečnostních složek nikdy nezpracujeme úplně. ÚSTR k nim přístup neztratí, namítá archivářka Ptáčníková
Takže si myslím, že pro mladou generaci, která je na tom bohužel s rokem 89, natož pak s rokem 68 podobně, je třeba zvolit úplně jiné metody, jakým způsobem ji s touto dobou seznamovat. Je třeba je vtáhnout do děje, nějakým způsobem je nechat tu dobu prožít a nechat je utvořit si svůj vlastní názor.
Vy jste se narodila až po roce 1968. Už jste mluvila o tom, jak vzpomínáte na školní vzdělání. Jak je na tom podle vás společnost s povědomím o událostech těch let? Ono se nechce věřit, že školáci si je prý někdy pletou s rokem 1989.
Bohužel, to je v podstatě to, o čem jsem mluvila na začátku. Pro ně je to období velmi vzdálené. Uvědomme si, že dnešní děti, žáci, studenti se narodili až po roce 1989, ale i jejich rodiče už toto období prožili jen jako děti. To znamená, že se od té doby neustále vzdalují.
Torzo budovy ÚSTR vracíme státu. Stomilionový dluh pomůže zaplatit z rezerv, říká Kudrna
Číst článek
Mladé lidi dnes pálí úplně jiné věci: pálí je válka na Ukrajině, situace v Palestině, ekologie, problematika LGBT, takže je musíme k té historii dovést. Říká se, že historie je učitelka života a ono to tak skutečně je. Pokud bychom studenty a žáky naučili, jak o dějinách přemýšlet, jak si vytvořit vlastní názor, jak chápat souvislosti a naučili bychom je kritickému myšlení, tak se jim to bude hodit nejen pro pochopení dějin, ale i v celém dalším životě.
Odloučení a začlenění archivu
16. července byl v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna, který mimo jiné mluvil o spolupráci s Archivem bezpečnostních složek. Vy jste cítila potřebu na některé jeho výroky reagovat. Podle Ladislava Kudrny by měly být všichni archiválie utříděny a digitalizovány a Ústavu pro studium totalitních režimů by měl mít jejich kopie. Vy tvrdíte, že to je jinak... Jak?
Já se omlouvám, ale skutečně je to jinak. Tuto myšlenku sice vyslovil v jednom z rozhovorů před rokem či dvěma pan poslanec a předseda bezpečnostního výboru Žáček, ale nikde, ani v důvodové zprávě nebo při vzniku zákona, se o ničem takovém nedočtete. To je skutečně nový konstrukt, protože s tím opravdu nemohl nikdo počítat.
Ústav pro studium totalitních režimů se na sedm let přestěhuje do Paláce Archa. Už několik let nemá sídlo
Číst článek
Když Archiv bezpečnostních složek vznikal, v původním návrhu zákona dokonce nebyl ani jako samostatná instituce – byl organickou součástí Ústavu pro studium totalitních režimů, tak jako je to ve většině ostatních postkomunistických států.
Zvedl se ale odpor, protože odborná veřejnost měla strach, že o archiválie nebude řádně pečováno, a proto nakonec bylo přistoupeno k tomuto kompromisu – tedy ke vzniku samostatné instituce Archiv bezpečnostních složek – byť je jeho ředitel podřízen řediteli Ústavu pro studium totalitních režimů, ale současně také ministerstvu vnitra. Dalším kompromisem bylo, že celý archiv se stane součástí Národního archivu.
To, že by všechno bylo zpracováno a digitalizováno, je ale naprosto iluzorní. V některých dalších archivech ještě nejsou materiály po roce 1945 nebo písemnosti národních výborů zpracovány vůbec, takže mohl těžko někdo předpokládat, že se za tak krátkou dobu podaří v Archivu bezpečnostních složek všechno zpracovat. Ono to ani není potřebné a účelné: důležité je, aby se k archiváliím badatelé dostali.
‚Archiv pokračuje jako dříve‘
V jakém stavu jsou teď obě instituce?
Já si o stavu Archivu bezpečnostních složek vzhledem k tomu, že tam nepracuji, netroufám polemizovat. Jak jsem říkala, vím, že odešli nějací IT odborníci a někteří další. Na druhé straně je tam nějaká strategie rozvoje, a pokud je dodržována, tak archiv pokračuje směrem, jako tomu bylo dříve.
ÚSTR promítá svou ideologii do výkladu pohnutých dějin. Rada je politizována, kritizuje senátor Krsek
Číst článek
Bojím se ale, aby tomu tak bylo i nadále: aby se nevrátila situace před rokem 2013, kdy byl ředitel archivu pouhým přívěškem a převodní pákou ředitele ústavu, který mu dával rozkazy a ředitel archivu je poslušně plnil. Proto si také myslím, že by se měl Archiv bezpečnostních složek stát součástí Národního archivu co nejdříve, nejpozději tedy v datu, které určuje zákon (1. ledna 2030, pozn. red.).
Totalitní režimy zkoumají badatelé v různých institucích. Potřebujeme samostatný Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR)?
To je otázka spíše na ÚSTR. Otázka to samozřejmě je, protože máme Historický ústav, máme tady Ústav pro soudobé dějiny. Úloha ÚSTR je přece jen trošičku jiná, má trošku větší popularizační složku. A hlavně, co se líbilo mně, ale bohužel už to není až tak pravda: měl skvělou vzdělávací složku.
Jak jsme se bavili o tom, jakým způsobem učit o minulosti, tak tam byli kolegové z oddělení vzdělávání, kteří zaváděli skutečně inovativní metody takzvané badatelské výuky, kdy vtáhli žáky do děje a vzbudili jejich zájem. My jsme měli možnost jejich práci pozorovat, právě když k nám přišly exkurze do archivů, velmi často spojené právě s workshopem kolegů z oddělení vzdělávání.
Ředitel ÚSTR žaluje 19 bývalých zaměstnanců. V otevřeném dopise ho obvinili z cenzury a bossingu
Číst článek
Například si kolegové vzali úryvky z vyšetřovacího spisu, nějaké výpovědi různých osob z jednoho spisu, rozdali to skupinkám v rámci exkurze a skupinky měly přijít na to, co se stalo, o čem spis je a co v něm hrají za roli, jakého aktéra zrovna mají: jestli mají pachatele, vyšetřovatele nebo svědka. Mohla jsem se toho zúčastnit asi dvakrát a vyloženě to účastníky nadchlo.
Co se dá z archivů vyčíst o aktivitě Státní bezpečnosti v období Pražského jara? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.