„Královské mumie jsou v tomto muzeu od roku 1902, od chvíle jeho otevření. Určitě budu smutná, když budou mumie odvážet. Vždyť jsou to největší panovníci Egypta, včetně Ramesse II., Thutmose III. nebo Amenhotepa III.,“ popisuje Radiožurnálu ředitelka Egyptského muzea na Tahríru Sabáh Abd ar-Rázik Sadíková.

Ve své pracovně se utěšuje výčtem exponátů, které ve staré budově i nadále zůstanou. „Staré muzeum bude určitě atraktivní i nadále. Vylepšujeme expozici, děláme nové vitríny a nasvícení, budova dostala krásný původní kabát, který měla v době svého otevření,“ říká.

Transport skoro 3500 let starých mumií králů zvučných jmen je technicky velmi náročnou operací. „Mumie připravujeme k přepravě už několik měsíců. Každá mumie bude v uzavřeném průhledném pouzdru v dusíkové atmosféře. Bude v ní konstantní teplota a vlhkost. Pouzdro pak bude na voze uložené do schrány, která je vymyšlená tak, aby se během jízdy mumie vůbec neotřásala,“ osvětluje proces Abd ar-Rázik Sadíková.

V novém Muzeu egyptské civilizace v káhirské čtvrti Fustát budou mumie slavných faraónů znovu vystavené veřejnosti asi za dva týdny.

Problémy pro průvodce

Přesun královských mumií ale nenechává chladnými třeba profesionální průvodce, kteří tu s oficiální visačkou na krku nabízejí své služby turistům. Mahásin Sajjidová je absolventkou fakulty turizmu a provází v angličtině.

„Ty mumie jsou takové naše děti. Bude to pro nás těžká chvíle, až odtud odjedou do jiného muzea. Zůstanou tady sice sbírky královny Hatšepsut, krále Achnatona, ale když odvezou Tutanchamona a mumie, nic sem lidi nepřitáhne,“ tvrdí.

O práci se sice bojí, nikam se jí ale nechce odcházet. „Trávím tu celé dny. Kdybych měla jít pracovat jinam, bude to pro mě těžké. Cítím se tu jako doma,“ stýská si.

Přesun mumií rezolutně odmítá i průvodce Tárek Kamátí, který tu už 15 let provází v angličtině a němčině. „Úřady tohle muzeum totálně zabily. Je mrtvé. Kdo z turistů bude mít čas navštívit v Káhiře hned tři velká muzea? Navíc každé v úplně jiné části města? Skrze všechny ty dopravní zácpy? Když odtud odvezou Tutanchamonův poklad a královské mumie, proč by sem pak ještě někdo chodil?“ ptá se.

Kamátí si myslí, že by se jak nové Velké egyptské muzeum v Gíze, tak Muzeum egyptské civilizace ve Fustátu měla využít jinak. „Kdyby trošku přemýšleli, vytáhli by artefakty z přeplněných skladů, a ty by vystavili v novém muzeu. A tady by nechali Tutanchamonův poklad a sál s mumiemi, aby se sem na ně chodili lidé dívat,“ navrhuje.

Rozčilení přitakává další průvodce Ahmad Darwíš. Ten tu pracuje už dokonce 35 let. „Jiná muzea byla dřív paláce, nebo zámky. Tahle ne. Podívej, támhle je to napsané. Postavená byla roku 1901, otevřená o rok později,“ ukazuje.

Kamátí lamentuje i nad osudem řemesla, které tihle zkušení a jazykově vybavení lidé provozují: „Tímhle zničí práci zdejších průvodců. Někteří tu pracují několik desetiletí. Jsou tu i staří průvodci. Je nás asi osmdesát, střídáme se po dnech. Jeden den čtyřicet, druhý dalších čtyřicet. Co budou tihle lidé dělat?“

Zatímco královské mumie opustí staré Egyptské muzeum už v sobotu, Tutanchamonova zlatá maska se přestěhuje až těsně před otevřením nového muzea v Gíze. I to je průvodci proti mysli „Proč tady nenechají aspoň něco? Proč odtud odvezou i Tutanchamonův poklad? To je taková hloupost!“ přemítá Kamátí.

Skoro 120 let stará původní budova muzea bude stát na náměstí Tahrír dál. Mnohé exponáty v ní zůstanou. Na co ale bude lákat turisty, to je otázka, kterou si kladou nejen zdejší průvodci.

Štěpán Macháček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít