Před 80 lety vznikl jediný jihočeský koncentrák, romský tábor v Letech u Písku
Tři roky fungoval za druhé světové války tábor v Letech v Písku. Oficiálně byl založen 8. srpna 1940. Od té doby se několikrát změnilo jeho pojmenování i určení.
Původně kárný pracovní tábor se tehdy proměnil v tábor „cikánský“, kterým prošla velká část Romů žijících na území Čech. Neromští vězňové byli přemístěni jinam, nebo propuštěni.
Na Moravě plnil stejnou roli tábor v Hodoníně u Kunštátu. Na obou místech zemřely stovky lidí, zejména kvůli otřesným hygienickým podmínkám, nemocem i špatnému zacházení.
Minulost je nutné připomínat stále
Každoročně se v Letech konají pietní akce nejen k připomínce samotného tábora. Ta zatím poslední se konala začátkem srpna. Připomněla i výročí další tragické události, více než tři tisíce Romů povražděných nacisty v noci na 3. srpen 1944 při likvidaci takzvaného cikánského rodinného tábora v Osvětimi.
„Projevy anticikanismu zesilují. Jsou v celé Evropě na dennodenním pořádku,” řekl mimo jiné Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského holocaust na srpnové pietní akci v Letech. Politiky vyzval k tomu, aby tyto projevy odsuzovali stejně jako antisemitismus. „Doposud se tak neděje," dodal.
Podle zástupkyně ombudsmana Moniky Šimůnkové se stát stále nevyrovnal s případy nucené sterilizace prováděné v komunistickém Československu především u romských žen. Uvedla, že návrh zákona na jejich odškodnění je rok v Poslanecké sněmovně. „Velmi apeluji na to, aby ten zákon byl zařazen do prvního čtení co nejdříve,” řekla ČTK Monika Šimůnková.
Vepřín zmizí, vznikne památník
Za komunistického režimu v 70. letech minulého století vznikl v Letech u Písku vepřín. Předloni stát vepřín za 450 milionů korun odkoupil od společnosti Agpi, která tam tehdy měla 13 000 prasat.
Muzeum romské kultury, které areál v Letech spravuje od dubna 2018, připravuje demolici vepřína a stavbu památníku obětem romského holokaustu. Místo už prozkoumali archeologové.
Poslechněte si rozhovor s Lucií Vogelovou a Janem Sulzerem z ateliéru krajinářské a zahradní architektury Terra Florida nejen o jejich návrhu památníku, který bude postaven na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku
„Máme už také vítěze architektonické soutěže na budoucí podobu památníku,” řekla ČTK mluvčí muzea Alica Sigmund Heráková. Muzeum dokončuje podklady pro výběrové řízení na demoliční firmu. Bourání by podle mluvčí mělo začít na podzim. Nový památník by chtělo muzeum představit v roce 2023. Jeho autorem je Lucie Vogelová a Jan Sulzer.
Všechno začalo už norimberskými zákony
Na základě nacistických norimberských zákonů bylo ve 30. letech v Německu stanoveno, že rasovým nepřítelem číslo jedna jsou Židé a za nepřítele číslo dvě byli stanoveni „cikáni a cikánští míšenci“.
V Německu i dalších zemích pod nadvládou Hitlerovy Třetí říše byli Romové perzekvováni a deportováni do různých táborů, včetně vyhlazovacích. Ti čeští, jak z obou táborů, tak nuceně usazení, skončili převážně v Osvětimi, odkud se jich po válce z 5500 vrátilo jen asi 500.
Romové byli diskriminováni už za první republiky. Mezi červencem 1928 a srpnem 1929 se třeba konal soupis „potulných cikánů“, jehož údaje později zneužila okupační správa. První výnos, zakazující především kočování, vyhlásila protektorátní vláda koncem března 1939.
26:02
Někdo se pokoušel hroby zamaskovat, zjistil archeolog o pohřebišti tábora v Letech
Číst článek
Počátkem pronásledování Romů bylo přijetí nařízení o kárných pracovních táborech, do kterých měli být umístěni práceschopní muži starší 18 let, kteří nemohli prokázat řádný způsob obživy. Platit začalo v dubnu 1939.
Trvalo ale ještě více než rok, než se začaly stavět kárné pracovní tábory, které začaly fungovat začátkem srpna 1940. Jeden nedaleko Hodonína u Kunštátu, druhý a dnes známější pak asi dva kilometry od obce Lety u Písku. Oplocená část tábora v Letech měla rozlohu 66 arů (0,66 hektaru), ke které patřilo ještě 11,2 aru neoplocené zemědělské půdy.
Základním kompozičním prvkem budoucího Památníku Romů a Sintů v Letech u Písku je les, který má metaforicky zobrazovat společenství Romů a Sintů
Vzory pro zřízení těchto táborů se stala již existující zařízení, například v rakouském Lackenbachu. Do táborů měly být zařazovány hlavně romské rodiny, které splňovaly podmínky pro uvalení preventivní vazby. Účelem táborů bylo vychovat „cikány, cikánské míšence a osoby potulující se po cikánském způsobu” k práci, pořádku a kázni.
Do roku 1942 ale tvořili Romové v různých táborech pouze deset nebo 15 procent internovaných, zlom nastal až po březnu 1942, kdy bylo přijato vládní nařízení o preventivním potírání zločinnosti a v červnu přijat zákon o potírání tzv. „cikánského zlořádu”.
Tím začala v protektorátu etapa rasového pronásledování Romů i lidí částečně romského původu. Na protektorátním území byl proveden soupis „cikánů a cikánských míšenců", mezi něž české četnictvo pod dohledem německé kriminální policie zahrnulo na 6500 osob.
Co se dělo ve sběrném táboře za války
Podle historických pramenů prošlo táborem v Letech 1308 osob, zemřelo v něm 327 lidí, z toho 241 dětí mladších 14 let. Dalších asi 540 lidí skončilo v Osvětimi.
Muži, ženy i děti v Letech pracovali v kamenolomu, při stavbě silnice, na polích nebo v lese. Kvůli nedostatečným přídělům dozorci rozkrádaných potravin, těžké práci a špatným hygienickým podmínkám (zejména nedostatku vody) i enormnímu překročení kapacity tábora vypukla v Letech koncem roku 1942 smrtící epidemie břišního a skvrnitého tyfu.
Horší následky ale měl rozkaz šéfa SS Heinricha Himmlera z prosince 1942 o deportaci Romů do Osvětimi, kde většinu čekala smrt. Podle historických pramenů prošlo táborem v Letech 1308 osob, zemřelo v něm 327 lidí, z toho 241 dětí mladších 14 let. Dalších asi 540 lidí skončilo v Osvětimi.
Temné místo tábora v Letech. Archeologové odkryli hroby vězněných Romů a Sintů
Číst článek
V táboře v Hodoníně úřady shromáždily 1375 lidí, 207 z nich zemřelo a přes 800 bylo deportováno do Osvětimi. Desítkám vězňů se podařilo uprchnout. Do osvětimského „cikánského tábora" byli od března 1943 posíláni i Romové, kteří nebyli internováni v táborech v Letech a v Hodoníně a do té doby zůstali na svobodě.
Po válce přišel na řadu nezájem
Osudy Romů, kteří táborem prošli, se začaly připomínat teprve po pádu komunistického režimu. V roce 1995, kdy byl nedaleko vepřína odhalen památník obětem tábora, se začalo hovořit o vybudování důstojného pietního místa.
Trvalo ale téměř čtvrtstoletí, než vláda vepřín vykoupila, stalo se tak před dvěma lety. Letos v červnu byl představen vítězný návrh na podobu památníku holokaustu Romů a Sintů v Čechách, který by měl na místě po zbourání vepřína vyrůst do roku 2023.
