O nějaké důležité obálce tajemník Sum mluvil, říká k tématu posledních slov TGM spisovatel Kosatík

Publicista a spisovatel Pavel Kosatík se osobně znal s někdejším tajemníkem ministra zahraničí Jana Masaryka Antonínem Sumem. Ten v roce 2005 přinesl do Národního archivu obálku s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Sum tehdy archivářům řekl, že se dokument smí otevřít až po 20 letech, tedy už za měsíc, 19. září. Kosatík je pravděpodobně jediný žijící člověk, se kterým právník Antonín Sum o tématu mluvil.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Spisovatel a scenárista Pavel Kosatík

Spisovatel a scenárista Pavel Kosatík | Foto: Veronika Hlaváčová | Zdroj: Český rozhlas

Pavel Kosatík v 90. letech sepisoval biografickou knihu o Janu Masarykovi. Obrátil se tak na jeho někdejšího osobního tajemníka Antonína Suma. Navštěvoval ho i v bytě v pražském Karlíně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si, co říká o obsahu obálky spisovatel Pavel Kosatík

„Byli jsme po převratu docela v častém kontaktu. Se spoluautorem jsme chystali knížku o Janu Masarykovi, což bylo Sumovo téma, byl Masarykův poslední žijící tajemník,“ říká Radiožurnálu Pavel Kosatík. Naráží na to, že vedle Suma pracovali ve 40. letech pro někdejšího československého ministra zahraničí ještě další dva osobní tajemníci.

„Antonín Sum byl cenný muž, skaut a demokrat, měl těžký život, zapojil se do obou odbojů a hodně si to odskákal. Seděl celá padesátá léta,“ doplňuje spisovatel Pavel Kosatík a postupně se dostává k archivním materiálům, které Antonín Sum během 90. let přebíral od rodiny svého někdejšího kolegy, dalšího Masarykova osobního tajemníka Lumíra Soukupa.

„Pan Sum měl k Masarykově rodině blízko. Jako poslední žijící tajemník byl pověřen úkolem, aby přivezl zbývající část pozůstalosti Jana Masaryka z exilu,“ říká Kosatík. Písemnosti byly u Soukupových ve Skotsku a později ve Francii.

 Mluvil o ‚zásadní‘ obálce

„Mě tehdy zajímalo, co tam v tom archivu je. Nečekal jsem, že mi ho pan Sum nějak zpřístupní, ale chtěl jsem se s ním o tom pobavit a on mi o tom vyprávěl. Mluvil o nějaké obálce, která byla důležitá, ale nevím, jestli to měla být ta zásadní obálka, o které je řeč teď,“ vysvětluje Kosatík s tím, že si podrobnosti vzhledem k uplynulé době nevybavuje.

2:23

Antonín Sum: muž, který předal archivářům obálku s údajnými posledními slovy prezidenta T. G. Masaryka

Číst článek

Nelíbilo se mu ale, že mu Antonín Sum u sebe doma také říkal, že některé dokumenty Masarykových i zničil.

„Já jsem pana Suma poznal už v takovém starším věku, a jak se někdy starším pánům stává, tak měl někdy k těm zdrojům nebo k té minulosti z mého pohledu takový trošku svévolný vztah. Zjistil jsem, že on prostě některé ty dokumenty zrušil. Když mu něco třeba z náboženského hlediska přišlo nevhodné, tak mi řekl, že to spálil,“ dál vzpomíná na 90. léta publicista a spisovatel Kosatík.

S Antonínem Sumem řešil i nevyjasněnou smrt Jana Masaryka. Sum byl přesvědčený, že v březnu 1948 spáchal demonstrativní sebevraždu. O tom více zde.

Sumova, ne Masarykova akce

Kosatík připomíná, že si rozpečetit obálku v roce 2025 nepřál za svého života ani sám Tomáš Garrigue Masaryk, ani později nikdo z jeho rodiny.

Varování před fašismem či osobní vzkaz? Pravnučka Masaryka je zvědavá na obsah zapečetěné obálky

Číst článek

„Přál si to Antonín Sum. On to rozhodl, vybral nějaký text a označil to za poslední slova. Je to prostě Sumova, a ne Masarykova akce,“ přibližuje svůj pohled spisovatel. Od obálky s údajným textem z roku 1937 by neměl i vzhledem ke zdravotnímu stavu prvního československého prezidenta přehnaná očekávání. Přemýšlí také, proč Sum určil, že se má obálka rozpečetit zrovna po 20 letech.

Otevře se vzácná obálka s údajně posledními slovy Masaryka. Poselství do ní měl vložit jeho syn

Číst článek

„No může tam být cokoliv. Já to celé říkám ne proto, abych tu věc shodil, ale abychom si s tím nespojovali nějaká přehnaná očekávání. Když jsou přehnaná očekávání, tak se často dostaví deziluze a zklamání,“ uzavírá publicista, scenárista a spisovatel Pavel Kosatík.

Antonín Sum přinesl zapečetěnou „tajemnou“ obálku do Národního archivu na pražském Chodovci 19. září 2005. Určil, že se může otevřít za 20 let od předání. Právník nebo soudní překladatel Sum zemřel o rok později, v roce 2006, v pražském Domě sv. Karla Boromejského. Bylo mu 87 let.

O Antonínu Sumovi a předání obálky si můžete přečíst více zde

Veronika Hlaváčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme