Poručíme větru, dešti! Důsledky Stalinova plánu na přetvoření přírody cítíme dodnes, říká historička
Poroučení větru, dešti nebyla jen nadsázka z minulého století z éry komunistického státu, to bylo politické zadání. Příroda se tak stala dalším objektem „nových pořádků“, jakkoliv se nám to dnes může stát absurdní nebo komické. „Dnes investujeme obrovské prostředky, abychom se alespoň částečně vrátili k původnímu přístupu k přírodě a zemědělství vůbec,“ upozorňuje historička Doubravka Olšáková v pořadu Jak to bylo doopravdy Českého rozhlasu Plus.
Když v roce 1948 vyhlásili v Sovětském svazu Stalinův plán na přetvoření přírody, bylo vcelku jasné, že stejně se zachovají i českoslovenští komunisté.
Obdobný plán byl vyhlášen v roce 1953 v souvislosti se založením Československé akademie zemědělských věd. Ostatně vykreslování „ráje na zemi“, které navazovalo na dobový imperativ „se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak“, se stalo realitou.
Vytěžení přírody do poslední kapky
A tak v zemi, která neměla vyjma uhlí dostatek surovin, se začala budovat železná koncepce: hutnictví, těžké strojírenství a chemie. „Byl to začátek konce českých lesů a přírody tak, jak se dochovala z 19. století,“ shrnuje v pořadu Jak to bylo doopravdy historička Doubravka Olšáková a vysvětluje:
„Došlo k mechanickému převzetí ze SSSR, které bylo politickým zadáním a kterému se v době vrcholného stalinismu nikdo neodvážil odporovat. Navíc běžely pětiletky, takže nebylo možné to zastavit. Až když byl v roce 1964 v Sovětském svazu oficiálně sesazen Trofim Lysenko – to byl takový pseudovědecký šarlatán, který zastával názor, že je možná skoková evoluce, při které se samo žito může změnit na pšenici – došlo postupně ke změnám této oficiální doktríny.“
Přeměny se týkaly všeho: vody, půdy, lesů, měst, nových dolů a továren. „Hlavním mottem se stalo heslo Ivana Mičurina: od přírody nemůžeme očekávat žádné milodary, ale musíme si je vzít,“ říká historička.
„Byla to maximalizace zisku. Všechno bylo naplánováno ve velkém a celý tento přístup vedl k vytěžení přírody do poslední kapky,“ dodává.
47:31
Komunisté chtěli zrušit Ježíška. Marně, na dědu Mráze nikdo nevěřil
Číst článek
Plán byl plán
Co na tom, že o tom pochybovali experti vychovaní první republikou. Co na tom, že o tom pochybovali zemědělci a rolníci, kteří přišli o svá malá políčka s remízky a přirozenými vazbami na přírodu. Plán byl plán a Moskva udávala rytmus všeho, co se v tehdejším Československu dělo. Bez ohledu na přírodní podmínky země.
Hrdiny a vzory se pro nového socialistického člověka stávali sovětské dojičky nebo úderníci typu Alexeje Stachanova či botanika Mičurina.
Absurdní zadání pak vedlo například k rozhodnutí, že v rámci soběstačnosti si budeme doma pěstovat i rýži. Skončilo to fiaskem, stejně jako řada dalších aktivit obdobného typu. Důsledky na sebe nenechaly dlouho čekat.
Některé vyjmenovává historička Olšáková: „Nadměrné hnojení v rámci maximalizace zisku, postřiky, půda byla zcela vyčerpána. Jednoznačně to byl hazard s lidským zdravím, protože tyto látky jsou biokumulativní, tudíž člověk je kumuluje během doby. A to se pak definitivně potvrdilo v 70. a 80. letech.“
Navýšení množství pacientů s vážnými nemocemi typu rakoviny pak lze přičíst k důsledkům těchto absurdních aktivit.
Důsledky pociťujeme dodnes
23:59
Padl komunismus kvůli perestrojce? ‚Režim už neměl co nabídnout, padl by stejně,‘ namítá historik
Číst článek
Orientace na těžký průmysl pak vedla k výstavbě nových dolů, továren a sídlišť pro pracovníky, kteří se stali zvláštní kategorií – nomády.
„Počítalo se s tím, že sídliště v nových městech budou stát jen po dobu, než se vytěží například uhlí, pak se lidé odstěhují jinam, za prací, a tam se postaví nová sídliště,“ vysvětluje historička.
Období, kdy byla příroda drancovaná a jelo se na maximální zisk „ať to stojí, co to stojí“, není tak vzdálené.
Na otázku pořadu Jak to bylo doopravdy, jestli V Československu existoval Stalinův plán na přetvoření přírody, Doubravka Olšáková odpovídá:
„Existoval a jeho důsledky pociťujeme svým způsobem dodnes. Byl to tehdy život na dluh a investujeme dnes obrovské prostředky, abychom se alespoň částečně vrátili k tomu původnímu přístupu k přírodě a zemědělství vůbec.“
Poslechněte si celý pořad Jak to bylo doopravdy, audio je v úvodu článku.
