Josef Jurkovský se narodil 28. června 1934 v Medlovicích, středně velké obci na jihovýchodním okraji Chřibů (Buchlovských kopců). Rodina vlastnila desetihektarovou zemědělskou usedlost.
„Česká skupina je již v schengenském prostoru, z konzulárního pohledu je tak případ uzavřen. Opět upozorňujeme, že doporučení je do Ruské federace necestovat,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí.
Je nyní úplně jedno, jak vše dopadne. Pokud se někteří členové SOCDEM do Poslanecké sněmovny dostanou, nebudou poslanci SOCDEM, ale vazaly Stačilo! Pokud se nedostanou, nic zásadního se nestane.
Bývalý poslanec SOCDEM Votava se rozhodl ukončit členství v této straně. Důvodem je snaha vedení strany o volební spolupráci se Stačilo!, ve kterém figurují komunisté.
Miloslav Kašpar sloužil v armádě už před válkou, dva dny po okupaci odešel bojovat na Západ, pracoval na zpravodajském odboru exilového ministerstva vnitra v Londýně.
„Přijela dvě otevřená nákladní auta bez plachty, na jedno se naložilo dřevo a uhlí a na druhém jsme byli my. Nikdo se o nás nezajímal, jelo se i v noci,“ popisuje Eva Kubeláková.
Československá vláda 7. července jednomyslně schválila svou účast na pařížské konferenci, kde se Marshallův plán měl projednávat. Hned 10. července se stanovisko vlády zcela otočilo.
Brutální mučení snášel Toufar zhruba měsíc. S jeho smrtí komunisté nepočítali, chtěli v politickém procesu odradit lidi, aby se hlásili k víře, míní církevní historik z Univerzity Karlovy Marek Šmíd.
Člověk nemusí být historik, aby věděl, že zbavovat se členů, kteří nějakým způsobem narušují dogma, mají komunisté takříkajíc v genech. Mnohdy přitom vyloučení ze strany mělo drastické souvislosti.
Mluvčí KSČM Roman Roun informoval, že členství Jiřího Dolejše ve čtvrtek ukončil výkonný výbor „pro jednání, které je neslučitelné s programem a stanovami strany“.
Pavel Ciesar skončil v šedesátých letech dvakrát ve vězení a jednou ve vazbě. Snažil se přitom jen dostat do Velké Británie za otcem, bývalým letcem RAF. Komunisti mu to ale nechtěli dovolit.
Když v roce 1948 vyhlásili v Sovětském svazu Stalinův plán na přetvoření přírody, bylo vcelku jasné, že stejně se zachovají i českoslovenští komunisté.
Jen před pár týdny KSČM zveřejnila jedenáct programových cílů, mezi nimiž nechybí ani vystoupení České republiky z NATO. A je dost šílená představa, že sociální demokraté budou mlčky přihlížet.
„Stěžovatelé zcela v duchu komunistické propagandistické doktríny podřídili pravdu ideologickým účelům, a to s cílem šíření sympatií k bývalému Sovětskému svazu,“ stojí v usnesení.
Česko si připomíná 35 let od znovunabytí svobody. Křehkost demokracie ilustruje i příběh profesorky, intelektuálky a disidentky Růženy Vackové, ženy generace a formátu Milady Horákové.
Politolog Lubomír Kopeček uvedl, že je volba Jany Maláčové volbou v zoufalé situaci. Podpora Sociální demokracie totiž od sněmovních voleb roku 2021, kdy vypadla ze Sněmovny, setrvale klesá.
Na svět přišla jen několik týdnů před vypuknutím Slovenského národního povstání. Na rozdíl od mnoha jiných novorozenců to v jejím případě znamenalo velmi tenkou hranici mezi životem a smrtí.
Nejstarší byl otec Karel (ročník 1920), nejmladší vnučka Claudie (1965). Chtěli do Rakouska, avšak nebyli svobodní občané, nýbrž obyvatelé komunistického státu, který jim sebral pasy.
„Když jsme začínali, neměli jsme žádný ledový palác, není tady zima, nic takového, a přesto je u nás hokej fenoménem,“ popisuje hokejový historik Tomáš Kučera.
Krátké období, kdy neexistovala cenzura a knihy a časopisy svobodně vycházely, bylo v období pražského jara. Po okupaci Československa v srpnu 1968 se situace zásadně změnila.
Hudební program vzpomínkové Undergroundové pouti v českobudějovickém klubu Fabrika nabídl také koncerty kapel Umělá hmota, Universal Underground a Plastic People of the Universe.
Ani jeden ze sedmi neprávem vězněných lidí z Viestova blízkého okolí se rehabilitačního verdiktu nedožil. „Je to přesto symbolické gesto, které jim vrací čest,“ vysvětluje historik Štambera.
Pátera začala Státní bezpečnost (StB) „hlídat“ už rok po převratu (1949) a po zatčení putoval také před soud. Psal se rok 1951, takže šlo o „zvláštní“ soudní jednání.