Největší útěk z koncentračního tábora za druhé světové války. Před 75 lety uprchla polovina lidí ze Sobiboru
Nacistický tábor Sobibor patřil společně s Belžecem a Treblinkou mezi vyhlazovací tábory, které vznikaly od počátku roku 1942 v rámci Operace Reinhard (podle Reinharda Heydricha) na území dnešního Polska. Otevřen byl v květnu 1942 a do likvidace tábora v říjnu 1943 zde bylo zabito na 250 000 lidí, převážně Židů. Před 75 lety, 14. října 1943, se podařilo asi třem stovkám vězňů tábora po dramatickém povstání uprchnout.
Třebaže se přežít podařilo jen desítkám z nich, je útěk považováno za vůbec nejúspěšnější akci svého druhu uskutečněnou v německých táborech smrti.
Zemřel jeden z posledních lidí, kteří přežili pobyt v nacistickém táboře Sobibor. Bylo mu 96 let
Číst článek
Vyhlazovací tábor nacisté vybudovali nedaleko vesničky Sobibor, která se nachází na východní hranici dnešního Polska. Na jeho výstavbě se podíleli místní obyvatelé spolu s několika desítkami Židů z blízkých ghett.
V dubnu 1942 byl na místo velitele povolán obávaný Franz Stangl, který měl za úkol výstavbu tábora dokončit. Prostor byl rozdělen na tři části: administrativní část, kde se nacházela železniční rampa a ubytovny pro Němce a Ukrajince, část, kde se deportovaní museli svléknout, nechat si ostříhat vlasy a odevzdat cenné předměty, a vyhlazovací část, kde se nacházely plynové komory, hromadné hroby a ubytovny pro židovské vězně.
Do Sobiboru byli deportováni Židé nejen z Generálního gouvernementu, ale též ze Slovenska, protektorátu Čechy a Morava, Německa, Nizozemska a Francie. Poslední transporty přijely do Sobiboru z několika likvidovaných ghett.
Podobný jen v Treblince
Mezi vězni tábora se již v létě 1943 začaly šířit informace o tragických osudech židovské populace v Evropě a důsledkem toho byl vznik odbojové skupiny, do jejíhož čela se postavil polský Žid Leon Feldhendler, kterého později vystřídal sovětský válečný zajatec židovského původu Alexandr Pečerskij.
Mezi oběťmi holokaustu v Belgii byli také českoslovenští Židé. I jejich příběhy jsou v muzeu v Mechelenu
Číst článek
Osudný den povstalci vylákali nejprve část důstojníků a jejich ukrajinských pomocníků na různá místa v táboře, kde už na ně čekali povstalci, kteří je ubili. V následné vřavě se nacistům podařilo zablokovat hlavní vchod, který měl sloužit jako hlavní úniková cesta, a povstalci se museli během bojů dostat přes plot a minové pole.
Podle serveru holokaust.cz se podařilo utéct asi 300 vězňům, což byla polovina všech Židů v táboře. Většina z nich ale byla zabita na útěku Němci i Poláky a konce války se podle serveru dožilo jen 53 účastníků vzpoury. Němci byli po vzpouře v šoku a ihned se rozhodli tábor i se zbytkem vězňů zlikvidovat.
Srovnatelný s touto akcí je pouze útěk vězňů z dalšího vyhlazovacího tábora Treblinka v srpnu 1943. Ze sedmi set vězňů se tehdy zachránila asi desetina a i po tomto povstání Němci začali tábor likvidovat.
Filmy o útěku
Mezi těmi, kterým se podařilo utéci, byli i oba vůdci odbojové skupiny. Feldhendler byl ale zavražděn v Lublinu krátce po osvobození. Podle některých zdrojů ho zavraždili polští antisemitští nacionalisté, podle jiných se jednalo o ozbrojenou loupež.
Na rakouské stavbě stavaři nalezli lidský popel. Zda jde o oběti z Mauthausenu, ověří laboratoř
Číst článek
Pečerskij se po útěku dal k partyzánům a k armádě a po válce byl v Sovětském svazu krátce uvězněn během tažení diktátora Josifa Stalina proti Židům. Režim mu také později zakázal svědčit v procesech s nacistickými zločinci, včetně Norimberského a procesu s Adolfem Eichmannem. Pečerskij zemřel v roce 1990 v 80 letech.
Za svého života i po smrti obdržel řadu vyznamenání, v Rusku i v Izraeli jsou po něm pojmenovány ulice. Útěk ze Sobiboru byl také několikrát zfilmován a i účast na slavnostní premiéře mu sovětské úřady zakázaly.
Po Treblince Osvětim
V letech 1933 až 1945 nacisté vybudovali, převážně v Německu a v Polsku, podle odhadů newyorského Muzea židovského dědictví asi 15 000 vyhlazovacích, koncentračních, pracovních nebo sběrných táborů a jejich poboček, které se staly jednou z nejhorších kapitol dějin lidstva. Přesný počet všech obětí nacistických táborů nelze zjistit, ale hrubý odhad šplhá až k 11 milionům.
26:45
‚Jen‘ pracovní tábor? Nikomu bych nepřál, aby si Lety zkusil, říká Jiří Padevět
Číst článek
Vyvražďování Židů a dalších osob zahájily jednotky Einsatzgruppen již v červnu 1941. Od začátku roku 1942 vznikaly v rámci Operace Reinhard vyhlazovací tábory s plynovými komorami, ve kterých byl používán k vraždění kysličník uhelnatý z výfukových plynů nebo z tlakových lahví. K popravám a úmrtím kvůli nelidským podmínkám také docházelo v koncentračních táborech a v ghettech.
Operace Reinhard byla ukončena koncem roku 1943 a hlavním vyhlazovacím centrem se poté stal tábor v Osvětimi, kde byl k vraždění používán jedovatý plyn cyklon B. Během holokaustu zahynulo na šest milionů Židů.
První šéf Sobiboru Stangl, který velel rovněž Treblince a který se výrazně podílel na programu „eutanazie“ a pronásledování partyzánů v Itálii a Jugoslávii, byl zatčen v roce 1967 v Brazílii. V prosinci roku 1970 byl v německém Düsseldorfu odsouzen na doživotí a následujícího roku zemřel ve vězení na srdeční selhání. Letos v lednu zemřel ve věku 96 let poslední z přeživších účastníků povstání a útěku ze Sobiboru Arkadij Vajspapir.
