Dlouhověkost souvisí s aktivitou nervových buněk v mozku, říká neurobioložka

To, jestli máme dlouhý nebo krátký život, souvisí s aktivitou nervových buněk v našem mozku. Plyne to ze studie z Harvardu. V náš prospěch hraje zřejmě protein REST, o kterém se vědělo, že chrání stárnoucí mozek před demencí. Život nám nejspíš prodlužuje tím, že aktivitu neuronů tlumí.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dioptricé brýle a stáří

Věda se zřejmě odjakživa snaží přijít na to, co oddaluje stárnutí (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Do nervových buněk – neuronů – neustále něco proudí, stejně jako z nich. Mezi neurony přitom putují elektrické signály, tedy zprávy o tom, co a v jakém množství do nich prošlo. „Receptor je brána v membráně, která se uzavírá a otevírá a umožňuje proudění iontů z mezibuněčného prostoru dovnitř,“ vysvětluje neurobioložka Tereza Nekovářová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou Laboratoř Martiny Maškové

V jádru nervových buněk stoletých lidí vědci našli mnohem více proteinu REST než u lidí, kteří zemřeli v 70 nebo 80 letech. Když byl činný, vznikalo méně proteinů, které zvyšují aktivitu nervových buněk. „Fungují jako stavební kameny pro receptory a pro určité další regulátory synaptické nebo neuronální aktivity,“ říká neurobioložka.

‚Škody na fyzickém i duševním zdraví.‘ Britská vláda chce přesvědčit občany, aby spali aspoň sedm hodin

Číst článek

Recept proti stárnutí

Věda se zřejmě odjakživa snaží přijít na to, co oddaluje stárnutí. Buněčné biology přitom zajímají spíš životní strategie jednotlivých živočišných druhů, zvláště to, zda se rozmnožují snadno a rychle.

„Dlouhověké druhy mají poměrně předvídatelnou šanci na to, že jejich mláďata přežijí a dožijí se dospělosti. Proto si můžou dovolit začít později, starat se o mláďata, což ne každý živočich dělá,“ vysvětluje etolog a antropolog Jan Havlíček.

Evolučně-biologická perspektiva, kterou zvolili autoři studie zveřejněné v časopise Nature, by podle něj mohla být inspirativní zvláště proto, že volí jiný přístup. „Jedná se o proces, který je zřejmě evolučně velmi starý. Vědci našli stejný mechanismus u háďátka, octomilky i u savců,“ upozorňuje Havlíček.

Spánek není klid

Úvaha, že stačí nervovým buňkám přidat protein REST, abychom nestárli, by byla nejspíš předčasná. Vědci upozorňují, že aktivita mozku není totéž jako aktivita osobnosti. „Navození spánku neznamená, že se vypne mozek, že vypnou neurony,“ vysvětluje Nekovářová. Podobně to podle ní funguje při meditaci.

Vědci proto zdůrazňují, že klíčem k dlouhověkosti je hlavně rovnováha. Je nutné, aby se nám v průběhu života střídaly v činnosti aktivní neurony a ty, které naopak aktivitu brzdí. „Třeba epilepsie je projev přehnané aktivity určitého ložiska neuronů,“ připomíná neurobioložka.

Poslechněte si celou Laboratoř, ve které neurobioložka Tereza Nekovářová, etolog Jan Havlíček a herečka Zuzana Vejvodová debatují také o tom, jak staré je u živočichů skupinové chování a jak čichové neurony usnadňují rozmnožování hmyzu.

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme