Skupina odborníků pod vedením archeoložky Dolores Pipernové ze Smithsonianského tropického ústavu hledala v jihoamerickém Peru důkazy lidského vlivu na krajinu Amazonie.

Jako výchozí materiál posloužily mikroskopické fosilie, které vědci získali ze vzorků půdy. Ty pocházejí ze třech oblastí vzdálených ne méně než kilometr od koryta řeky a niv osiřelého severovýchodu země.

Výzkum je dostupný v časopisu PNAS.

K dosažení relevantních výsledků vědci použili metodu botanické archeologie – prostřednictvím datování vrstev půdy vytvořili historický obrázek deštného pralesa, píše BBC News. Jejich stáří se podařilo určit pomocí mikroskopických rostlinných sedimentů, takzvaných fytolitů.

Objev dává představu, jak původní obyvatelé Amazonie ovlivnili podobu obrovské a různorodé krajiny.

Vědci zjistili, že lesy v období pravěku nikdo neodstraňoval, neprovozoval zde zemědělskou činnost ani nijak výrazně neměnil jejich přirozenou podobu. „V rozmezí 5000 let jsme našli velmi málo známek lidského zásahu,“ přiblížila Pipernová.

Vedoucí výzkumu podotkla, že výsledky by mohly představit nové metody ochrany životního prostředí. Podle ní je - po vzoru původních obyvatel Amazonie - možné najít způsob, jak šetrně sloučit život v přírodě se zachováním její neuvěřitelné biodiverzity.

„Měli bychom do našeho přístupu k ochraně životního prostředí zahrnout perspektivu původního obyvatelstva, které se výborně vyzná v lesích a v jejich prostředí,“ dodala.

Některé dřívější studie nicméně dospěly k jiným závěrům. Krajina podle nich byla původními obyvateli aktivně a intenzivně ovlivněna ještě před příjezdem Evropanů do Jižní Ameriky. Nedávno se objevily teorie o tom, že dominantní druhy stromů byly v lesích vysázeny pravěkými lidmi.

Julia Pátá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít