Žaloby na fosilní společnosti? Nevidíme smysl v salonních diskusích, plníme zákony, zní z ČEZ
Fosilní společnosti čelí ve světě řadě různých žalob, ale snaha přičítat jim trestní odpovědnost je novinka. Americký časopis Harvard Environmental Law Review publikoval letos studii s názvem Klimatická vražda: stíhání ropných korporací za úmrtí v důsledku změny klimatu. Ta tvrdí, že to možné je, a organizace Greenpeace se rozhodla prozkoumat možnosti v českém prostředí.
„Je to teprve první krok, vlastně prozkoumání možností. Debata v Česku je teprve na začátku. Myslím si, že je klíčové, aby si fosilní korporace uvědomily, že jim tohle hrozí. Také to aby si i veřejnost uvědomila, že fosilní korporace i podle našeho práva mohou být dohnány k zodpovědnosti a stojí za to zkoušet a hledat cesty. Konkrétní žaloba je až další krok,“ říká za Greenpeace Jaroslav Bican.
Zadaná studie popisuje jako tři hlavní české fosilní korporace zodpovědné za významný podíl českých skleníkových plynů elektrárenské a teplárenské společnosti spalující hnědé uhlí. Jsou to z velké části státní ČEZ, společnost Seven Energy Pavla Tykače a Energetický a průmyslový holding Daniela Křetínského.
Analýza upozorňuje na to, že ačkoli investují i do obnovitelných zdrojů, zároveň jsou vlivnými politickými hráči, co lobbují proti zrychlení odchodu od uhlí a pomáhají šířit dezinformace o obnovitelných zdrojích či změně klimatu. Proti tomu se ohrazují.
Český rozhlas všechny tři společnosti oslovil a z jejich odpovědí vyplývá, že potenciální žaloby, ať už v trestní rovině, nebo o náhradu škody, je nezneklidňují. ČEZ, EPH i Seven v odpovědích zdůraznily své aktivity v rámci dekarbonizace a odvolávají se mimo jiné na to, že fungují v souladu s platnými regulacemi a legislativou.
„Nevidíme smysl v salonních diskusích ohledně klimatických žalob. Soustředíme se na to, abychom plnili všechny zákony a co nejrychleji, jak je to možné, opustili spalování uhlí. Z krátkodobého hlediska jde o rychlé budování obnovitelných zdrojů, z delšího hlediska je o výstavbu bezemisních jaderných elektráren. Nikdo z nás tu nebyl, když se budovala v Česku uhelná energetika, ale odpovídalo to dané době. Po revoluci ČEZ z uhlí vyráběl 80 procent elektřiny, nyní je to jen 25 procent a uhelná energetika bude končit kolem roku 2030,“ popisuje Ladislav Kříž, mluvčí skupiny ČEZ, která ale zároveň usiluje o prodloužení těžby uhlí ve svém dole Bílina nejméně do roku 2035.
Stát žaluje stát?
V případě ČEZ, kde je většinovým vlastníkem český stát, by u případných pokusů o trestní stíhání nastala situace, kdy by stát v podstatě vedl trestní řízení sám proti sobě. „Pokud by nějaká fosilní korporace byla vlastněna čistě jenom státem, tak by nebylo možné, aby stát žaloval sám sebe. Ale pokud je stát jenom jedním z akcionářů, a ne jediným, tak už tu právnickou osobu trestně stíhat vlastně lze,“ vysvětluje právnička Eliška Beranová z organizace Frank Bold.
4:34
‚Tati, oni tě zabijou?‘ Za dekádu bylo zavražděno téměř dva tisíce ochránců přírody
Číst článek
Co se týče politické reprezentace českého státu a jejího přístupu k případným trestním oznámením občanů na fosilní korporace nebo i k možným civilním žalobám o náhradu škody, ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) Českému rozhlasu řekl, že český stát by v takových případech zůstal neutrální.
„Pokud by něco takového vzniklo, je to samozřejmě projevem občanské společnosti, je to záležitost, na kterou má každý právo. Pro Českou republiku je naprosto zásadní, že jsme otevření, transparentní, poskytujeme vždycky všechna data a takhle se budeme chovat i nadále. Nejsme určitě těmi, abychom se přikláněli na nějakou stranu občanské společnosti, ale abychom vytvářeli jasný rámec demokratického právního státu, ve kterém je možné si svoje práva, tak, jak ji legislativa nastavila, vydobýt,“ popsal.
Ministr Hladík kromě toho řekl, že český stát nemá v plánu se v klimatických žalobách aktivně angažovat a ze své vlastní iniciativy žalovat o náhradu škody fosilní korporace kvůli jejich podílu na změně klimatu, jako to nedávno udělala třeba Kalifornie.
