‚Tati, oni tě zabijou?‘ Za dekádu bylo zavražděno téměř dva tisíce ochránců přírody
Úterý je Mezinárodním dnem klimatické akce. Pod tou si můžeme představit ledacos – od cesty do práce pěšky, přes blokády až po nasazování života proti nelegální těžbě. Chránit klima a obecně životní prostředí patří k nebezpečným činnostem. Za poslední desetiletí bylo podle dat organizace Global Witness zavražděno ve světě téměř dva tisíce ochránců klimatu a životního prostředí. Dochází také k čím dál častější kriminalizaci klimatického aktivismu.
Třetinu těchto zabitých tvoří domorodé obyvatelstvo a nejnebezpečnější jsou země Latinské Ameriky. V New Yorku, kam přijel na půdu OSN, o tom pro Radiožurnál vypráví Leonidas Iza, prezident Konfederace ekvádorských domorodých národů.
Za dekádu bylo zavražděno téměř dva tisíce ochránců přírody. Téma pro Jana Kalibu
Reprezentuje 33 vesnic a chránit domovy, pitnou vodu a s tím i pralesní ekosystém před činností ropných společností prý znamená i nasazovat vlastní život.
Iza mluví o pěti domorodých lídrech, které znal a kteří byli za posledních deset let zavražděni. Podle něj kvůli tomu, že se stavěli proti těžbě a ropným operacím na jejich území.
Zmiňuje třeba Josého Tendetzu. Toho před lety našli mrtvého se známkami bití a s polámanými kostmi těsně předtím, než měl odjet na klimatický summit OSN a tam podat stížnost na chystaný těžební projekt.
„Mě už se taky pokusili zabít. Zaútočili na moje auto, měl jsem ho prostřílené kulkami. Děti se mě pořád ptají: ‚Tati, oni tě zabijou?‘“ přibližuje.
Imunní proti násilí při snaze chránit přírodu není v tomto regionu nikdo, říká pro Radiožurnál bolivijská senátorka Cecilia Requenová.
Vypráví o tom, jak i ona zažila útok při oficiální inspekční cestě do oblasti, kde těžba zlata narušuje životní prostředí domorodých obyvatel.
„Jakmile zjistili, kdo jsme a proč jsme přijeli, začali po nás házet velké kameny a vytáhli mačety. Pluli jsme v té chvíli na lodi. Byli to lidi, co se tam snaží zabírat půdu k těžbě. Pokusili se nás unést, ale dokázali jsme naštěstí uniknout. Ale bylo to nebezpečné a nebyla to výjimka. Kdo se angažuje v ochraně životního prostředí, je neustále v ohrožení,“ upozorňuje Requenová.
Potvrzuje to i ekvádorský domorodý lídr Iza: „Naše území zažívají invazi těžařů, ropných společností. Propadáme se kvůli tomu do stále větší chudoby. A když se naše teritorium a jeho přírodu snažíme chránit, jsme kvůli tomu kriminalizováni, čelíme žalobám, končíme ve vězení nebo zavraždění.“
Tresty za ochranu přírody
„Evropa dlouho vystupovala spíš jako obránce těchto lidí. Teď ale vidíme, že i v Evropě je postup vůči environmentálním aktivistům spíš přísnější. Řekla bych, že to není moc dobrý trend vzhledem k tomu, že už tak je jejich situace celosvětově špatná. V Česku takové trendy zatím nevidíme, ale musíme si uvědomit, že pokud jsou klimatické protesty nenásilné, tak podléhají právní ochraně, jsou zaručeny právem,“ vysvětluje expertka na klimatické právo Eva Balounová z Ústavu státu a práva Akademie věd.
Ve světě včetně Evropy a Spojených států přibývá zákonů, které umožňují tvrději trestat protesty na ochranu životního prostředí. A OSN nebo Rada Evropy upozorňují, že i evropské země jako Spojené království, Německo a další začínají mít problémy s dodržováním lidských práv, když neadekvátně kriminalizují i nenásilné protesty za ochranu klimatu.
Se zhoršujícím se rozvratem stabilního klimatu a přibývajícími požáry, záplavami či extrémními teplotami vyšli do ulic už i někteří vědci, aby upozornili na to, že vlády neberou jejich poznání a varování vážně.
Blokování silnic
Intenzivnější jsou i kontroverzní formy protestů. Blokování silnic či útoky na umělecká díla přijímá kriticky velká část veřejnosti i část odborníků.
‚Barva se vpíjí hlouběji.‘ Braniborskou bránu se po protestu klimaaktivistů stále nedaří vyčistit
Číst článek
„Chápu, že v některých skupinách obyvatelstva je to to poslední, co si myslí, že můžou udělat, protože jiné možnosti nemají. Ale v momentě, kdy to omezuje jiné části obyvatel – například ty, kteří jezdí autem, to je v poslední době hodně moderní, že se blokují silnice – tak to staví veřejnost proti klimatologům jako takovým,“ popisuje přední český klimatolog Radim Tolasz.
„Já se s tím setkávám, lidi mi za tyhle aktivity nadávají, protože říkají, že v tom máme prsty my klimatologové, protože jsme řekli, že změna klimatu je nebezpečná,“ doplňuje.
„Pokud je to třeba blokace magistrály, tak už tam teoreticky může být nějaká souvislost s ohrožením života, zdraví a podobně, takže to už jsou trochu problematičtější akce. Ale rozhodně by nemělo docházet k plošnému zakazování akcí, případ od případu by měl posoudit soud,“ podotýká Balounová.
„Protože to, co se někomu dnes nelíbí, co se týče klima aktivismu, tak příště může narazit s tím, že on se bude chtít k něčemu vyjádřit a už nebude moct, protože ta práva budou omezena. Takže vždycky, pokud jde o omezování základních lidských práv, bychom měli být hodně opatrní,“ připomíná expertka na klimatické právo.
