Historie meteorologie je stará jako lidstvo samo, je přesvědčená Alena Zárybnická, která víc než 25 let pracuje v České televizi. „Dnes máme družice, radary, sondy a počítače. Ale z mého pohledu chybí jistá pokora před tím, že s některými věcmi nic neuděláme,“ říká meteoroložka. V pořadu Mistrovský kurz Českého rozhlasu Dvojka zmiňuje několik rad, jak odhadnout vývoj počasí i bez moderních technologií.

Praha 10:34 17. června 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Základem meteorologie je pozorování, zdůrazňuje Zárybnická. „Nejdůležitějšími meteorologickými prvky je teplota, tlak, vítr, vlhkost vzduchu, oblačnost, srážky a podobně. To proto, abychom měli pestrost a měli čím nakrmit numerický model,“ přibližuje meteoroložka.

Poznat, jak se bude měnit počasí, lze podle ní i bez numerického modelu, aplikací a předpovědí v médiích.

„Třeba máte hodinky, ve kterých je zabudované čidlo tlaku. Pokud tlak vzduchu poroste, tak máme šanci na to, že se počasí bude zlepšovat. A když bude tlak vzduchu klesat, tak je hodně pravděpodobné, že se počasí zkazí,“ vysvětluje Zárybnická.

Neplatí to stoprocentně, například v zimě může tlaková výše přinést mlhy a nízkou oblačnost.

Oceán se ohřívá, přichází El Niño. Jaké počasí přinese a kde ho pocítí nejsilněji?

Číst článek

„Stejně tak je to v případě červánků,“ nabízí další recept meteoroložka. „Když budeme pozorovat obzor při východu, nebo západu slunce a bude červený, tak je to předzvěst toho, že se počasí zkazí.“

„Je to založené na faktu, že ve vzduchu mezi námi a zapadajícím sluncem je hodně prachových částic, na kterých se sluneční záření rozptyluje právě do červené barvy, kterou pak pozorujeme,“ přibližuje Zárybnická.

Prachové částice se ale do ovzduší mohly dostat i v důsledku prachových bouří v Severní Africe.

Jak na bouřku

Odhadnout se dá i to, zda se k místu, kde člověk stojí, blíží bouřka. „Bouřka je komplikovaný povětrnostní fenomén. Je v ní uloženo obrovské množství energie. Kdybychom ji dokázali shromáždit, tak je po energetické krizi,“ žertuje Zárybnická.

17:16

Sucho, vlny veder i mrazy, když už rostliny kvetou. To jsou změny klimatu v Česku, popisuje vědec Trnka

Číst článek

„Zda se bouřka ke mně blíží, se dá poznat podle toho, jestli zpočátku fouká vítr od bouřky. Pokud ano, tak se bouřka přibližuje. Ale v okamžiku, kdy už je bouřka opravdu hodně blízko, tak začne stoupavý proud, který bouřku tvoří, nasávat vzduch ze svého okolí, aby měl energii pro vytvoření velkého kumulonimbu,“ popisuje. Kumulonimbus neboli dešťová kupa je mohutný a hustý oblak.

„A když k tomuhle obratu dojde, tak už je téměř jisté, že přes místo, ve kterém se nacházíme, bouřkový mrak skutečně přejde,“ zdůrazňuje Zárybnická.

Hrom a blesk sice vzniknou zároveň, pokračuje meteoroložka, světlo se ale šíří rychleji. „Za tři sekundy urazí zvuk jeden kilometr. To znamená, že co sekunda od blesku, to tři kilometry k bouřce,“ říká a dodává:

„Dnes máme družice, radary, sondy a počítače. Ale z mého pohledu chybí jistá pokora před tím, že s některými věcmi nic neuděláme.“

Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.

Alena Zárybnická, kac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít