Hmyz za 100 let nevyhyne. Ale budou tu méně příjemné a méně prospěšné druhy, tvrdí entomolog
V České republice se vyskytuje asi 38 tisíc druhů hmyzu, ty ale v posledních letech z krajiny mizí. Stejně alarmující je situace ve světě, kde vymírají včely, motýli, čmeláci i vážky. Jejich pošty klesly za posledních 30 let v Evropě na čtvrtinu. „Jednak nám vymírají druhy, ale i toho velmi běžného hmyzu, kterého jsme v krajině měli dostatek, rapidně ubývá,“ uvedl ve Studiu Leonardo Českého rozhlasu Plus entomolog Petr Šípek.
Petr Šípek z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy uvedl, že už nelze mluvit o přirozeném stavu. „Hmyzu je opravdu hodně a zapojuje se do všech možných interakcí. Právě jeho dramatický pokles nám něco říká o stavu krajiny kolem nás, která ztrácí svou diverzitu.“
Pokud bude hmyz z přírody mizet současným tempem, ztratí se z ní za 100 let úplně
„Máme relativně štěstí, že nejsme tak daleko od Balkánského poloostrova, protože tam je stále ještě zásoba biodiverzity pro Evropu vůbec. Tato oblast ještě není zasažena intenzivním zemědělstvím, ale časem bude, takže i tam dojde k úbytku hmyzu,“ dodal entomolog.
Komplikované sčítání
„Ačkoli jako Česká republika máme velmi dobrý přehled o druzích hmyzu na našem území, přesto nejsme schopni detekovat změny na úrovni populací tak dobře... Víme ale třeba, že jsme přišli o polovinu druhů čmeláků a vymřela u nás třetina druhů motýlů,“ popsal Šípek.
Počítat populace volně žijícího hmyzu je ale velice komplikované. „Nejen tím, že je nespočítáme, nepochytáme, nenajdeme, ale také je každý rok jiná sezona a na jejím průběhu je hmyz velmi závislý.“
„Obecně můžeme říci, že gradient diverzity v rámci evropského kontinentu výrazně klesá směrem na západ spolu s intenzifikací zemědělství. Tam, kde je silné průmyslové zemědělství, klesá diverzita společenství,“ vysvětlil entomolog.
Intenzivní zemědělství
„Pro střední Evropu platí, že tradiční formy zemědělství vždy podporovaly biodiverzitu. Nahrazovaly tak to, co jsme likvidovali jako lidé už v pravěku, tedy velké savce a konzumenty zelené hmoty,“ popsal entomolog.
Méně emisí i pesticidů. Německo chystá zákon na ochranu hmyzu
Číst článek
Příkladem dopadu intenzivního zemědělství na hmyz je sekání polí rotační sekačkou. „Ta podle studie zničí 40 procent všech sarančí. Pak se udělá balík, což zlikviduje dalších 40 procent sarančat, protože ta, která přežila, najdou útočiště v posekané trávě a pak jsou slisována do balíku.“
Zprávy, které tvrdí, že za 100 let vymře všechen hmyz, ale nejsou pravdivé. „Pokud se nestane něco opravdu velmi závažného s globálním ekosystémem, tak nemůžeme přijít o všechny hmyzí druhy.“
Zelená poušť
„Totálně se změní složení hmyzích společenstvem, přijdeme o obrovské procento druhů, ale vymírání uvolní niky třeba pro jiné druhy, ale zpravidla to nebudou ty, které budeme považovat za příjemné nebo prospěšné.“
Lidé vnímají vosy jako otravný a nebezpečný hmyz. Je to chyba, varují vědci
Číst článek
„V České republice by bylo velmi záhodno snížit velikost půdních bloků, protože máme největší lány v Evropě,“ vysvětlil Šípek. „Velké monokultury svědčí jen malému procentu druhů,“ dodal s tím, že podobná krajina může připomínat spíše zelenou poušť.
Na současný stav neexistuje univerzální lék. „Každý z nás by měl zachovávat diverzitu krajinných prvků. Sekejme v pásech, ne naráz. Při řezání starých stromů nechme aspoň část odumřelé hmoty na místě... Můžeme zakládat zahradní rybníčky nebo tůně, ale bez ryb, které diverzitu naopak likvidují.“
„To jsou ale řešení na malé škále. Především si musíme uvědomit, že krajina není něco samozřejmého, ale že člověk má krajinotvornou funkci. A ne vše, co děláme, se dělá jen kvůli obživě, ale ovlivní třeba to, kde se ukládá pitná voda,“ upozornil Petr Šípek.
