Google cílí na uhlíkovou neutralitu, emise ale za pět let navýšil o 48 procent. Na vině je umělá inteligence
Americká technologická společnost Google ze skupiny Alphabet za posledních pět let navýšila emise skleníkových plynů o 48 procent. Příčinou je rozšiřování datových center v důsledku požadavků systémů umělé inteligence (AI). Ty tak ohrožují ambiciózní cíl firmy dosáhnout do roku 2030 uhlíkové neutrality. V úterý na to upozornil britský deník Financial Times.
Google v roce 2023 vypustil do ovzduší 14,3 milionu tun ekvivalentu CO2, což představuje nárůst o 48 procent oproti roku 2019 a o 13 procent ve srovnání s rokem 2022, uvedla společnost ve výroční zprávě o dopadu na životní prostředí.
Emise spojené se spotřebou elektrické energie loni vzrostly o 37 procent a představovaly čtvrtinu emisí skleníkových plynů vypuštěných společností.
Energetická náročnost umělé inteligence zatěžuje klima. Potřebujeme ekologickou rovnováhu AI
Číst článek
Ředitelka pro udržitelnost Kate Brandtová uvedla, že je společnost i nadále vázaná cílem snížit emise do roku 2030, nicméně zdůraznila jeho „extrémně ambiciózní“ povahu.
„Očekáváme, že emise budou nadále pokračovat v růstu, než začnou klesat a přibližovat se k našemu cíli,“ řekla. Současně ale společnost ve zmíněné zprávě připustila, že loni „pozastavila“ některé projekty na využití čisté energie.
Experti oslovení ČTK již dříve uvedli, že AI může představovat vážnou hrozbu pro životní prostředí kvůli své energetické náročnosti a dopadu na klima. Podle Juraje Hvoreckého z Centra pro environmentální a technologickou etiku vyžaduje zadání stejného příkazu do jazykového modelu jako ChatGPT místo do klasického vyhledávače více než třicetinásobně větší výpočetní výkon, což vede k výrazně větší spotřebě energie.
Datová centra společnosti Google v roce 2022 zkonzumovaly 22,29 terawatthodin elektrické energie, což je ekvivalent spotřeby třetiny České republiky.
