„Krávy u nás nejsou dvakrát denně naháněné do dojírny, ale chodí si po stáji a máme tady chytrou branku, která vyhodnotí, jestli se má jít kráva dojit do robota, nebo může jít do krmné chodby, kde se nají a pak si jde zpátky lehnout,“ popisuje Zuzana Nováková, dcera majitele farmy a taky sládka zdejšího pivovaru.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reportáž Ondřeje Vaňury z chytrého kravína na farmě rodiny Novákových

Branka neskenuje zvíře, ale chytrý obojek, který ji informuje, jestli už má kráva nárok na dojení a pamlsek, nebo ne. Důležité totiž je, aby měla dostatek klidu a času vytvořit před dalším dojením nové mléko.

Umýt, podojit a odměnit

Krávu, kterou branka nasměruje k dojicímu robotovi, nejprve čeká omytí vemene. „Struk po struku ji to omyje pěnou a vydezinfikuje. Pak teprve vyjede robotické rameno a začne jí nasazovat strukovky,“ popisuje Zuzana Nováková. Všechno je hotové během chvilky.

Robot pro navádění využívá 3D kameru, která je lepší než laser u starších modelů, vysvětluje farmářka a popisuje, jak odebrané mléko postupuje přes robota dál do tanku. Na displeji se přitom zobrazuje, kolik už zvíře nadojilo.

„Záleží na tom, v jakém je kráva laktačním dnu. Když se připravuje na porod, tak na mléku ubírá, a robot podle toho taky dávkuje granule,“ dodává Zuzana Nováková.

Míň krav víc dojí

Hlavní výhodou chytrého kravína je podle ní úspora času a lidské práce. Krávy by se díky robotu obešly prakticky bez lidské obsluhy, pracovníci tu především udržují čistotu anebo nahánějí zvířata po prvním teleti, která se systém automatického dojení teprve učí.

„Je to méně práce a můžeme se víc zaměřit na jednotlivá zvířata. Ta mají víc prostoru a častěji se podojí. „A i když jich máme jen 61, tak dojíme víc, jako by jich bylo 90,“ dodává Zuzana Nováková.

Anna Duchková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít