Přístup k vysokorychlostnímu internetu má jen půlka Čechů. Táhnou se povolení a kulhá poptávka
Česko by chtělo být zemí pro budoucnost neboli dle hesla hnutí ANO „Country for the future“ anebo místo „montovny mozkovna“, jak hlásá současná vláda. Na datech se ale ukazuje, že v řadě moderních technologií a také v potřebné infrastruktuře pro rozvoj ekonomiky stále jen doháníme průměr.
Podle Indexu prosperity a finančního zdraví, který je společným výzkumem České spořitelny, datového portálu Evropa v datech a Sociologického ústavu Akademie věd, se letos v oblasti digitalizace a infrastruktury země dokonce v rámci dvaceti sedmi členů Evropské unie propadla o šest příček na 16. místo.
Důvodem je hlavně stále nedostatečná digitalizace státní správy a také překvapivě slabý výsledek, pokud jde o stav pokrytí internetem. Česko se v tomto indikátoru podle autorů indexu stále nedostává na přední příčky Evropské unie. Internet je u nás dostupný v 92,8 procenta domácností a meziročně tak tuzemsku zůstala 16. příčka.
Internet mizí. Ztrácí se překvapivě velký počet webových stránek i příspěvků ze sociálních sítí
Číst článek
Na prvním je pro zajímavost Lucembursko s víc než 99 procenty domácností, následované Nizozemskem, Finskem, Španělskem a Dánskem. Před námi jsou pak i země jako Polsko, Slovinsko a Estonsko či Lotyšsko.
Česko na předposlední příčce
Co je ale v evropském srovnání ještě horší a je dalším z kritérií hodnocení celé této části indexu, to je pokrytí vysokorychlostním internetem. Tento typ připojení má u nás k dispozici pouze 53,2 procenta domácností.
„Česko se propadlo na předposlední příčku nad Řecko s 27,8 procenta takových domácností,“ konstatují autoři indexu. A dodávají zajímavost, že 4. nejlepší pokrytí rychlým internetem má překvapivě Rumunsko, které si jinak v celé části Digitalizace a infrastruktura vede nejhůř z celé sedmadvacítky. Vysokorychlostním internetem má ale pokryto 95,6 procenta domácností.
Co stojí za tak pomalým šířením vysokorychlostního internetu u nás? Podle Českého telekomunikačního úřadu je důvodů víc. „Především jde o komplikace, které operátorům způsobují prodlevy při administrativních řízeních a získávání stavebních povolení,“ upozorňuje mluvčí Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Tereza Meravá.
Jde tedy o klasický problém Česka, že postavit jakoukoliv budovu či silnici a zjevně i položit kabel pro přenos internetu je běh na dlouhou trať.
Další významný důvod údajně je, že po vysokorychlostním internetu není až taková poptávka. Jinými slovy, sami operátoři se do budování vysokokapacitních sítí příliš nehrnou. Řada lidí totiž raději využívá stávající levnější varianty internetu.
„Výstavba do jisté míry předbíhá poptávku a prodej služeb. Zákazníci díky silné soutěži na úrovni infrastruktury a technologií vyžívají jiné technologie jako WiFi, xDSL (na měděných sítích), CATV. Z hlediska operátorů to samozřejmě znamená zpomalenou návratnost vynaložených investic,“ upozorňuje mluvčí úřadu.
O podporu se stát snaží
Stát se nicméně podle Meravé snaží podporu budování vysokokapacitních sítí, zejména optických, podporovat. V ekonomicky slabších oblastech země, kde se investice zdají být nenávratné, na ně mohou operátoři získat dotace od ministerstva průmyslu a obchodu.
24:22
Internet nabízí mladým flexibilitu, říká novinářka. Online práce nikdy nekončí, oponuje cestovatel
Číst článek
Podobné důvody jako ČTÚ k tristní situaci pokrytí v Česku uvádí i CETIN, největší majitel a provozovatel komunikačních sítí v zemi ovládaný skupinou PPF.
„Společnost CETIN se v uplynulých letech věnovala v první řadě vylepšování takzvaných metalických sítí, tedy především existujících telefonních kabelů. Díky mnoha technologickým vylepšením jsme dokázali rychle nabídnout rychlosti stahování až 250 Mbit/s, v závislosti na lokalitě. Tuto technologii však Evropská komise do statistik vysokorychlostního internetu nezahrnuje,“ reaguje mluvčí Ctibor Jappel.
Podle něj CETIN v posledních letech navyšuje i investice do optických sítí s rychlostí až dva tisíce Mbit/s. „Do roku 2027 plánujeme přivést plnohodnotné optické sítě do milionu domácností v České republice,“ uvedl Jappel. Počet domácností v Česku je jinak 4,8 milionu.
Firma i ČTÚ také shodně zmiňují, že by zrychlení výstavby vysokokapacitních sítí měl přinést i letos schválený Akt o gigabitové infrastruktuře a podle ČTÚ ji připravovaný Akční plán nedotačních opatření 3.0. Oboje má výstavbu sítí zlevnit a zrychlit.
Podle Jappela má Akt o gigabitové infrastruktuře přinést například právo na koordinaci výstavby s veřejně financovanými stavbami, jako jsou opravy silnic či chodníků v majetku obcí. Jak rychle bude legislativa uložená akty hotová, ale záleží na státní správě a Parlamentu.
20:00
Svoboda internetu stále klesá, uvádí průzkum. ‚Internet je takový, jaký je svět,‘ komentuje Koubský
Číst článek
CETIN pak poukazuje na to, že rychlejší zavádění vysokorychlostního internetu má i další slabinu. „Je nutné také zmínit, že poptávka po rychlém internetu je tažena i mírou digitalizace státní správy a podniků, kde má Česko před sebou ještě výzvy,“ podotýká Jappel.
Tyto „výzvy“ neboli značné zpoždění ostatně ukazuje i aktuální index digitalizace a infrastruktury. Jak je řečeno na začátku, právě nedostatečná úroveň digitalizace státní správy je jedno z kritérií, kde se Česko potácí na spodních příčkách, konkrétně máme 26. místo z 27, poslední je také již zmíněné Rumunsko. Důvodem je hlavně nízký objem dat v online předvyplněných formulářích veřejných služeb a také špatný přístup k elektronickým zdravotním záznamům.
