Vědci jezdí do bouřek speciálním autem měřit blesky. Většina trvá půl sekundy, déle než se myslelo
Letošní červen je velmi bohatý na bouřky, které vítají nejen lovci bouřek, ale i pracovníci Ústavu jaderné fyziky Akademie věd. Speciálně upraveným autem totiž vyjíždějí do bouřek, aby změřili vzniklé ionizující záření. Touto unikátní metodou například zjistili, že většina blesků trvá půl sekundy a to je déle, než se doposud myslelo.
Jak to funguje v ústavu jaderné fyziky, když se blíží bouřka? „My jsme domluvený s lovci bouřek, upozorní nás na to. Sledujeme dopředu i předpovědi a pak jsou operátoři, kteří už mají většinou připravená auta, vyrazí k bouřce a můžou tam strávit třeba celou noc,“ říká pro Český rozhlas Plus akademik Ondřej Ploc.
Pracovníci Ústavu jaderné fyziky Akademie věd vyjíždějí speciálně upraveným autem do bouřek, aby změřili vzniklé ionizující záření
Jedním z poznávacích znamení auta na měření fyzikálních jevů v bouřce je nápis na zádi „Jedu měřit k bouřce.“ „Aby všichni věděli a jeli opačným směrem, protože tam to bude nebezpečné kvůli bouřce,“ vysvětluje Ploc.
Auto je poměrně velké bílé SUV jedné české značky, ale spolujezdec se tam skoro nevejde. „Jeden člověk navíc může ještě jet, ale je tam hodně přístrojů, hodně monitorů a osciloskopů a dalších kabelů, které tomu překážejí, takže pohodlná jízda to není,“ dodává.
„Mrak je hodně neprůhledný, takže velkou část výbojů, které tam jsou, nevidíme. Třeba z frekvence impulzů jsme schopni zjistit, jak dlouhý ten výboj byl. To se pak snažíme porovnat například s videozáznamem,“ říká akademik Martin Kákona (Piráti).
Bezpečnostní opatření
Na střeše auta je položená dřevěná deska s přístroji. „Nahoře máme dva různé typy antén. Drát je namotán na té kostře a jsou tam tři cívky. To měří proud, který teče někde v atmosféře,“ popisuje Kákona konstrukci, která je uchycená na střeše auta. „To dřevo není náhodný materiál,“ doplňuje. Slouží jako izolace.
Přes Česko postupují bouřky. V Ústeckém kraji hasiči vyjížděli k popadaným větvím i kvůli čerpání vody
Číst článek
Kabely ze střechy vedou do auta zadními pátými dveřmi. Po uzavření dveří jsou lehce přiskřípnuté. To proto, že „tady jsme našli místo, kde je škvíra přesně na tloušťku kabelu. Ono je tam ještě gumové těsnění a to má význam hlavně bezpečnostní, protože elektronika je uvnitř auta a během bouřky může ten blesk projít dovnitř,“ ukazuje Kákona.
„Ale díky tomu, že je skřípnut karoserií, tak věříme, že si najde snazší cestu přes pneumatiky do země,“ dodává.
Průběh měření a jeho výsledky
Kufr auta je oproti vnitřku vozu skoro prázdný. „V kufru je jednak router, kde se sbíhají data z jednotlivých přístrojů. A potom je tady asi nejdůležitější přístroj, detektor ionizujícího záření, kterým měříme,“ říká akademik.
Kvůli podemleté trati po bouřce nejezdí vlaky mezi Plzní a Českými Budějovicemi. Omezení potrvá dny
Číst článek
„Tam je krystal, který má přes centimetr v průměru a je asi tři centimetry veliký. Když přiletí ionizující záření z bouřky, tak v tom válečku vyvolá záblesk a ten citlivým fotonásobičem převedeme na data, která jsme schopni zaregistrovat,“ vysvětluje způsob sběru informací Kákona.
Samotné měření blesku v bouřce se provádí ve chvíli, kdy auto stojí, ideálně když kolem není nikdo jiný, než odborník z ústavu jaderné fyziky. Přístroje jsou schopny zachytit blesky v okruhu přibližně dvaceti kilometrů.
Výsledky dosavadního měření jsou pozoruhodné. „Musím říct, že když jsme začínali blesky měřit, tak jsme o nich měli úplně jinou představu. Že uhodí blesk. Trvá to jenom velice krátký okamžik a to je celé. Ale zjistili jsme, že kolem toho vlastního výboje se děje ještě spoustu dalších věcí. Medián délky trvání blesku je půl sekundy, to je zarážející věc. Za půl sekundy se stane spoustu věcí,“ uzavírá Kákona.