„Poznání lidského mozku s využitím moderních technologií je základní cíl. Unikátnost (projektu CLARA – pozn. red.) je v tom, že se snaží poznat, jak může neuron ve zdravém stavu fungovat třeba do 90 nebo 100 let,“ popisuje pro Radiožurnál Lenka Uldrijanová.

Je výkonnou ředitelkou Mezinárodního vědeckého institutu se sídlem v Praze, který se zabývá výzkumem neurodegenerativních onemocnění, jako je například alzheimer.

Čeští vědci spolupracují s německým výzkumným střediskem v Bavorsku a s pařížským institutem mozku.

„Chceme pochopit, jak se neurodegenerativní onemocnění vyvíjejí v čase. Je to důležité, protože jde o choroby, které začínají podstatně dřív, než se objeví první příznaky. Obecně panuje shoda na tom, že když chcete tyto choroby léčit, musíte je odhalit co nejdříve. Naším cílem je tedy využít umělou inteligenci, abychom pochopili, jak se tyto nemoci vyvíjejí,“ vysvětluje francouzský vědec Olivier Colliot.

Neurodegenerativní choroby se většinou objevují souběžně s jinými zdravotními komplikacemi.

„Lidé, kteří mají kognitivní poruchy, mají například patologii typu alzheimer a současně třeba neurovaskulární komplikace, které jsou od určitého věku velmi časté. To všechno může mít vliv na vnímání. Hledáte tím pádem léčbu nejen na jednu nemoc, ale na celé spektrum změn a poruch. O to je to všechno komplikovanější,“ podotýká Colliot.

AI šetří čas

Umělá inteligence a výkonné superpočítače dokážou zpracovat velké množství dat, jako třeba snímky mozku nebo schopnosti pacientů memorovat, a tím pádem ušetřit lékařům a vědcům mnoho času.

„Vybíráte z miliard kombinací. Když na to nasadíte prostředky strojového učení, umělé inteligence v rozsahu, že na to potřebujete superpočítač, tak se dostáváte na statisíce kombinací. To je významný posun. Časově je rozdíl od mnoha let do řádu měsíců,“ potvrzuje Vít Vondrák z Národního superpočítačové centra v Ostravě IT4Innovations.

Čeští vědci chtějí v polovině roku 2026 pořídit nový počítač zaměřený speciálně na umělou inteligenci. Stát by měl kolem 200 milionů korun. „Chceme ho zaměřit velmi výrazně na to, aby uměl trénovat modely. To, co je známé ze strojového učení,“ upřesňuje Vondrák.

Francouzští vědci už dnes díky umělé inteligenci dokážou poměrně přesně předpovědět, za jak dlouho pacienti s určitým onemocněním přestanou být samostatní. „Ztrátu samostatnosti jsme schopní předpovědět v horizontu pěti let. Samozřejmě to není dostatečné. Chceme to umět ještě v dřívějším stadiu onemocnění, ještě dříve, než jsou vidět lehké příznaky choroby,“ nastiňuje Colliot.

Umělá inteligence by do budoucna mohla změnit naše zdravotnictví a přispět k jeho personalizaci. „Vize je asi taková, že umělá inteligence zjistí, jakou má člověk genetickou predispozici, jaké mé nemoci a dokáže nabídnout danou léčbu pro daného člověka,“ uzavírá Uldrijanová.

Projekt CLARA hospodaří do roku 2030 s rozpočtem ve výši jedné miliardy korun, zhruba třetinu platí Evropská unie prostřednictvím grantu Horizont Evropa.

Martin Balucha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít