Evropská sonda proletí již počtvrté kolem Venuše. Mise je klíčová pro pozorování slunečních pólů
Evropská sonda Solar Orbiter v úterý proletí již počtvrté kolem Venuše. Tento manévr zvýší sklon její dráhy vůči ekliptice na přibližně 17 stupňů a umožní lepší pozorování slunečních pólů, které patří k hlavním vědeckým cílům. Minulé pondělí uplynulo od startu evropské mise pět let. Za tu dobu přinesla o Venuši důležité poznatky a významně se na ní podílí i Češi.
Čtyři z deseti vědeckých přístrojů na palubě Solar Orbiter pomáhaly vyvíjet české instituce včetně Astronomického ústavu AV ČR, centra TOPTEC při Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. „Jde o naprosto bezprecedentní českou účast na evropské misi,“ uvedla akademie v tiskové zprávě.
Sonda Solar Orbiter, kterou vyvíjeli i Češi, odlétá v noci z mysu Canaveral zkoumat Slunce
Číst článek
„Solar Orbiter poskytuje cenná data o dynamice Slunce a jeho vlivu na okolní vesmír. Každý průlet kolem Venuše je pro misi zásadní, protože umožňuje změnit dráhu sondy tak, aby mohla postupně získávat unikátní pohledy na sluneční póly,“ vysvětluje Petr Heinzel z Astronomického ústavu AV ČR. Cílem mise je lépe pochopit magnetické procesy na pólech Slunce, které ovlivňuj jeho aktivitu.
Sonda se během svého čtvrtého průletu okolo Venuše přiblíží na vzdálenost asi 350 kilometrů od povrchu planety na její denní straně, která odráží velké množství dopadajícího slunečního záření. Sonda se tak dostane do vyšších partií venušské atmosféry. Některé z přístrojů nebudou během přiblížení k planetě dočasně fungovat.
Evropská sonda odhalila miniaturní erupce poblíž Slunce. Začalo se jim přezdívat ‚táborové ohně‘
Číst článek
Například magnetometr vědci vypnou kvůli nutnosti termální ochrany. Analyzátor slunečního větru Solar Wind Analyzer (SWA) také nebude během manévrování sondy aktivní. „Tyto kroky jsou nezbytné pro ochranu citlivých přístrojů a zajištění jejich dlouhodobého fungování v náročných podmínkách blízkého vesmíru,“ uvedl Jan Souček z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Sluneční vítr
Průlet kolem Venuše poskytne možnost výzkumu její interakce se slunečním větrem. Na vlastnosti prostředí okolí Venuše se zaměřila nedávná švédská studie. Vědci kromě dat ze Solar Orbiteru využili i měření sond Parker Solar Probe a BepiColombo.
Do vesmíru vzlétla evropská sonda, která má prozkoumat lidmi vychýlenou planetku
Číst článek
Na výzkumu publikovaném v JGR Space Physics se podíleli i čeští odborníci z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. „Díky těmto souběžným měřením získáváme komplexnější pohled na to, jak Venuše ovlivňuje proud nabitých částic přicházející od Slunce a jak se její indukovaná magnetosféra chová v tomto prostředí,“ popsal David Píša z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Tento průlet Solar Orbiteru je dalším krokem k zahájení nové vědecké fáze mise, během níž bude sonda pozorovat Slunce z více skloněné dráhy. To umožní lepší pochopení magnetických procesů probíhajících na jeho pólech, které hrají zásadní roli ve sluneční aktivitě a jejím vlivu na Sluneční soustavu.
Další průlet kolem Venuše v prosinci 2026 zvýší sklon dráhy na 24 stupňů, což otevře cestu k bezprecedentním pozorováním slunečních pólů.
