Hurvínek se dostal do vesmíru s raketou Space X. Mexická stanice zachytila první signál české družice
Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX ve středu kolem 21:30 SELČ vypustila na oběžnou dráhu svůj náklad, ve kterém byla i česká družice Planetum-1. Její součástí je vedle kamer, čidel a vysílaček také miniaturní skleněná loutka Hurvínka. Informovala o tom organizace Planetum, díky které družice vznikla. Podle ní je satelit velmi malých rozměrů třídy Cubesat unikátní tím, že je zcela zaměřený na vzdělávání žáků základních a středních škol.
Zhruba hodinu po vypuštění byl z české družice zachycen první signál, informoval Jan Veselý z Planetária Praha. Z Floridy raketa Falcon 9 odstartovala ve středu kolem 20:35 SELČ bez problémů.
Satelity se začaly oddělovat od rakety po zhruba hodině letu. Kolem 22:40 SELČ platforma Planetum informovala, že stanice v Mexiku zachytila z české družice první signál, což znamená, že se vypuštění satelitu do vesmíru podařilo.
Podle organizátorů projektu je Planetum-1 „první čistě edukativně zaměřený satelit na světě“. Postava Hurvínka má žákům přiblížit fungování satelitu ve vesmíru. V pražském planetáriu se pak žáci základních a středních škol budou seznamovat s tím, jak lze družici vysílat povely a jak od ní přijímat signály. Údaje z čidel a výsledky měření družice budou moci využívat vysokoškolští studenti ve svých bakalářských a diplomových pracích.
Desítky satelitů
Česká družice má také aktivní systém orientace, který vznikl ve spolupráci s Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem. Díky tomu podle platformy Planetum má mít česká družice nejlepší výsledky v orientaci mezi satelity srovnatelné velikosti.
Družice bude obíhat okolo Země ve výšce 520 kilometrů a bude na ní stále svítit Slunce, díky čemuž bude bez přestání nabíjet své akumulátory.
4:21
Vzdělávací projekt s Hurvínkem na palubě. Do vesmíru odletí česká družice Planetum-1
Číst článek
Satelit o velmi malých rozměrech vznikl ve spolupráci mezi platformou Planetum, která sdružuje pražské hvězdárny a planetárium, českým startupem Spacemanic a Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem. Náklady na její pořízení a vypuštění dosahují necelých tří a půl milionu korun, a to včetně vybudování zázemí pro řízení družice a vzdělávací aktivity.
Vedle české družice raketa Falcon 9 společnosti SpaceX, jejímž majitelem je americký miliardář Elon Musk, nese další desítky satelitů. Planetum-1 je jedenáctou českou či československou družicí.
Hurvínek po Krtečkovi
Hurvínek není první českou fiktivní postavou, jež se dostala do vesmíru. V letech 2011 a 2018 vzal na oběžnou dráhu českou pohádkovou postavu Krtečka americký astronaut Andrew Feustel, jehož manželka Indira Feustelová má po matce české kořeny.
Krtečka si Feustel vzal do vesmíru poprvé při letu raketoplánu Endeavour STS-134, podruhé v raketoplánu Atlantis, který mířil k Hubbleovu vesmírnému teleskopu.
Nové teleskopy v Ondřejově zachycují spršky kosmického záření. Na českém území jsou jedinečné
Číst článek
Spolu s ním vezl i kopii kresby Měsíční krajina z roku 1942. Jejím autorem byl čtrnáctiletý židovský chlapec Petr Ginz, který ji nakreslil za holokaustu v terezínském ghettu a který zahynul v nacistickém vyhlazovacím táboře v Osvětimi.
Na oběžnou dráhu kresbu vzal s sebou už první izraelský kosmonaut Ilan Ramon. Raketoplán při zpáteční cestě na Zemi shořel v atmosféře. Tragédie, kterou žádný člen posádky nepřežil, se odehrála 1. února 2003, tedy v den, kdy se Ginz v roce 1928 narodil.
„Byla to pro nás velká čest dokončit Ramonovu misi,“ zdůraznil Feustel, jenž měl s sebou šest kopií originálu, který je uložen v Jeruzalémě.
„Celou dobu byly kresby v mé kabině, jiné obrázky jsem s sebou kromě fotek rodiny neměl,“ řekl astronaut v roce 2019 při návštěvě České republiky. V roce 2009 vzal Feustel do vesmíru i Písně kosmické Jana Nerudy a českou vlajku.
