Dalekohledy jsou nabarvené červenou barvou a při pozorování dosahují výšky až 9 metrů. Uvnitř jsou duté, na jedné straně je zrcadlo, které je složené z menších šestiúhelných malých zrcadel, ve špičce na druhé straně je pak kamera, která je nejcitlivější a nejnákladnější část celého teleskopu.

Speciální kamera vypadá jako včelí plástev a funguje milionkrát rychleji než kamera, která se používá třeba u mobilních telefonů. Co se na obloze děje, pak vědci zjistí v řádech nanosekund.

Dva mohutné teleskopy s optickými plochami nepozorují viditelné záření z hvězd nebo planet, ale zaměřují se na zkoumání vysokoenergetického záření částic, takzvané gama fotony, které pochází z nejbouřlivějších oblastí ve vesmíru, například po výbuších supernov neboli hvězdných explozích.

Ty pak vytvoří modrý záblesk světla, kterému se říká Čerenkovovo záření, vysvětluje ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky Michael Prouza.

„Dalekohledy se sice zaměří na oblohu, nějakým určitým směrem a čekají, až přiletí ta superenergetická částice, ale zaznamenají ten záblesk, ten vznik té spršky kosmického záření, který trvá velice kratičkou dobu, typicky třeba několik stovek miliardtin sekundy,“ vysvětluje.

Pro pozorování toho gama záření je důležitá vysoká nadmořská výška, takže v Ondřejově se ty dalekohledy pouze testují a časem poputují na jiné vhodnější místo na zemi, kde se stanou součástí nějaké rozsáhlejší observatoře, která se bude zabývat pozorováním tohoto typu záření.

Karolína Burdová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít