Ovládli prestižní soutěž NASA a vyslali svou družici do vesmíru. Zájem o vědu sdílí tým LASAR už od dětství
Poté co ovládli prestižní soutěži Conrad Challenge, se středoškolákům z Česka před Vánocemi podařil další úspěch. Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX dopravila jejich vlastní družici do kosmu. „Věříme, že byť je to první česká studentská družice, rozhodně nebude poslední,“ popisuje pro iROZHLAS.cz vedoucí týmu LASAR Simon Klinga jen pár minut po startu, který sledoval s dalšími členy týmu Borisem Brovkinem a Richardem Nikelem u startovací rampy.
„Byli jsme pouhých pět a půl kilometrů od startovací rampy, viděli jsme krásně start a po technické stránce, proběhlo všechno naprosto v pořádku,“ popisuje nadšeně sedmnáctiletý Simon Klinga. „Předčilo to mé očekávání. Cítil jsem, jak se pode mnou chvěje zem, to byl opravdu neuvěřitelný pocit,“ přibližuje zážitek pro iROZHLAS.cz osmnáctiletý Richard Nikel.
V několika následujících hodinách se týmu LASAR povedlo spojit s družicí LASARsat. Projekt pro ně ale úspěšným startem rakety z Vanderbergovy základny nekončí. Družice je na oběžné dráze a členové týmu dále zkouší jednotlivé přístroje – získali již data z tzv. Langmuirovy sondy a dozimetru a během následujících týdnů je čeká testování, zda vše správně funguje.
Úspěch v Conrad Challenge
Cestu k úspěchu otevřela středoškolákům prestižní soutěž v NASA v Houstonu Conrad Challenge, ve které ovládli dvě ze tří kategorií. Do soutěže se přihlásilo více než 2000 týmů, ale do finále se dostalo pouze 26 projektů. Skupina LASAR získala ocenění za nejlepší představení projektu v kategoriích široké veřejnosti i odborné poroty.
Tým se dal dohromady poté, co Klinga sdílel na sociálních sítích informace o soutěži, to zaujalo krom Richarda Nikela a Borise Brovkina také Annu Krebsovou a Viktora Adámka. Do té doby se navzájem všichni neznali, pochází z různých částí Česka – studují na gymnáziích v Brně-Bystrci, Plzni, Ústí nad Orlicí a Blansku.
Vzdálenost jejich bydliště práci na projektu ztěžovala. „Bylo to opravdu na začátku náročné, ale všichni v této době máme přístup k internetu a k moderním technologiím, to nám to hodně ulehčilo,“ vysvětluje Nikel a dodává, že „proběhlo i několik fyzických setkání, ačkoliv to nebylo úplně jednoduché, protože zkoordinovat pět lidí z různých koutů České republiky na jedno datum a na jedno místo není s našimi programy jednoduché.“
Projekt LASAR
Projekt LASAR je podporován také v rámci Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo. Tato iniciativa Akademie věd České republiky si klade za cíl povznést zapojení AV ČR do kosmického výzkumu, včetně vazeb na průmysl, a jeho propagace ve společnosti.
Náročná práce se vyplatila, studenti se stali prvním týmem z České republiky, který se v soutěži dostal tak daleko. Mezi nejlepšími týmy byli jediní Evropani a i když získali částečná stipendia na několik amerických univerzit, tak plánují v Evropě setrvat.
„Já ještě nějaký čas mám, takže zatím hledám obory, které mě nejvíc baví,“ říká šestnáctiletý Boris Brovkin. „Předpokládám, že budu studovat v Česku nebo v Evropě,“ dodává. „Školství ohledně aerospace (aerokosmonautiky) je v Evropě na vysoké úrovni,“ vysvětluje Nikel, který také plánuje studium v Česku nebo v jiných zemích Evropy.
Budoucnost ve vědě
Zájem o vědu se u členů týmu LASAR objevil už v útlém dětství. „Když se vrátím do dětství do doby třeba šesti let, tak bych řekl, že jsem možná moc koukal na Star Wars a tam se, jak to u dětí bývá, objevil zájem pro techniku, objevování, kosmonautiku a tyhle věci,“ vzpomíná Klinga. Poté dodává, že vážněji se ale vědě začal věnovat kolem deseti, jedenácti let, kdy se pustil do stavení malých raket a začal si zvát do školy na rozhovory lidi z oboru, jako je například budoucí první astronaut České republiky Aleš Svoboda.
„U mě se zájem projevil asi před pěti lety, ale v té době jsem jen sledoval nějaké dokumentární filmy nebo starty raket a četl si novinky. Když jsem se stal členem týmu LASAR, tak to můj zájem posílilo a baví mě to čím dál víc,“ svěřuje se Brovkin.
Začátky středoškoláků, kteří ovládli Houston, byly tedy možné hlavně díky moderním technologiím. I proto se členové týmu LASAR shodnou na tom, že jsou jednou z největších výhod dnešní společnosti. Klinga vysvětluje, že tým LASAR se rozrostl na více než 30 studentů (středoškoláků a vysokoškoláků) a to z různých částí světa. „Jak jsme schopni kooperovat i na velké vzdálenosti, jak je všechno rychlé, jak se rychle předávají informace, to obrovsky usnadňuje cestu,“ dodává.
Zároveň ale uznává, že to má i svou stinnou stránku, kterou je rychlé šíření dezinformací. „Informace se šíří velmi rychle a to je na jednu stranu velmi dobře, na druhou stranu to může být i špatný nástroj, protože i nesprávné informace, které jsou schválně falešné, tak se šíří velmi rychle,“ souhlasí s Klingou Nikel.
OVĚŘOVNA: ‚Klimatickou změnu způsobuje oběžná dráha.‘ Dezinformace odmítá vliv lidí na oteplování
Číst článek
„Bude obrovsky zásadní pracovat s informacemi a pracovat také s motivací lidí, aby neztráceli vidinu, že technologie jsou to, co nám může něco přinést,“ dodává Klinga, pro kterého je samotná kosmonautika a posouvání lidského poznání jeho motivací.
„Pro mě je největší motivací asi podpora, se kterou jsem se všude setkal, ať už na různých ministerstvech nebo ve firmách, kde jsme žádali o podporu nebo i ve škole od kantorů, kteří, když jsem se rozhodl dělat něco nad rámec školy, tak to uvítali a vůbec jim to nevadilo, ba naopak mě v tom podpořili,“ sdílí Brovkin. K tomu Klinga dodává, že je důležité si „najít svého Jana Spratka“, což je mentor týmu LASAR. „Je to skvělý člověk z pražského planetária. Znám se s ním přes tři roky a je to člověk, který mi dokáže otevírat spoustu dveří.“
„Moje největší motivace je, že žijeme v době, kdy je všechno hrozně jednoduché,“ míní Nikel. „Studenti z Česka, tedy malé země uprostřed Evropy, mohou vypustit satelit během půl roku – to se může zdát až skoro neuvěřitelné, ale všechno jde. Je potřeba na tom silně pracovat, ale je to zkrátka možné. Pokud je motivace, tak se opravdu dají dělat zázraky.“