Nalezené kosti v Leicesteru skutečně patří Richardu III., vědcům pomohli žijící příbuzní krále
Anglický král Richard III. měl modré oči a jako dítě měl světlé vlasy. Britští vědci to zjistili z jeho kostry nalezené před dvěma lety pod parkovištěm v Leicesteru. Pomocí srovnávacích testů DNA s žijícími příbuznými Richarda III. potvrdili, že nalezené kosti opravdu patří poslednímu králi z rodu Yorků.
Nejvíce britským vědcům pomohli žijící lidé. Potomci nejstarší sestry Richarda III. - Anny z Yorku. Synovec a neteř Richarda III. přes 16 generací - Michael Ibsen a Wendy Duldigová. Vědci u nich objevili stejný mitochondrální genom jako u kosterních pozůstatků.
Po poskládání všech nasbíraných poznatků - hlavně po testech DNA - si je genetička Turi Kingová z Leicesterské univerzity úplně jistá, že kostra patří Richardovi III.:
Richard III. se narodil roku 1452, v roce 1483 se stal anglickým králem jako poslední z rodu Yorků. Zemřel v bitvě u Bosworthu v roce 1485. Jeho smrtí vyvrcholila Válka růží, po které Plantagenety na anglickém královském trůnu vystřídali Tudorovci. Richard byl pochován v neoznačeném hrobě.
„Pravděpodobnost, že jsou to ostatky Richarda III. je 6,7 milionu ku jedné. To znamená, že máme jistotu 99,99 procenta, že to jsou kosti Richarda III."
Vědci dále dokázali potvrdit dobová svědectví, že Richard III. měl pokřivenou postavu - pravé rameno měl výš než levé. Na kostře byla znatelná skolióza.
V bitvě u Bosworthu, 22. srpna 1485, zřejmě zahynul po úderu do hlavy, která asi nebyla chráněná přilbou.
Ze vzorků DNA se podařilo také zjistit, že král Richard III. měl modré oči a na 77 procent je jisté, že měl světlé vlasy.
Modré oči na některých portrétech skutečně má, ale vlasy hnědé. Vědci ale vysvětlili, že dětem, které se narodí s blond vlasy, v pubertě postupně ztmavnou.
Ostatky Richarda III. našli archeologové v roce 2012 pod parkovištěm v Leicesteru, kde původně stál františkánský klášter. Vědci z Leicesterské univerzity je podrobili forenzně-medicínskému zkoumání.
To ukázalo, že král na bojišti u Bosworthu inkasoval celkem jedenáct ran, z toho devět jich bylo na hlavě. Dvě pravděpodobně byla smrtelná. Obě zranění byla ve spodní části hlavy, zasazeny byly podle vědců buď halapartnou, kopím s hákem nebo mečem.
