Pinochetova diktatura je v Chile i 40 let po puči stále kontroverzní téma
Chile si připomíná 40 let od vojenského převratu, při němž byla svržena socialistická vláda prezidenta Salvadora Allendeho. Kontrolu nad zemí převzala vojenská junta pod vedením generála Augusta Pinocheta. V Chile, ale ani ve světové veřejnosti dodnes nepanuje shoda na tom, jak převrat a následující Pinochetovu diktaturu vnímat.
Leopoldo García, někdejší šéf sázkařů na dostihovém závodišti v Santiago de Chile, si na první dny po převratu v roce 1973 vzpomene každé ráno před zrcadlem v koupelně:
„Zatkli mě, protože jsem byl členem Socialistické strany. Často jsem se pohyboval v blízkosti Salvadora Allendeho, byl jsem tedy známá a nápadná postava. Takže když mě zatkli, hodně se mě ptali, co o něm vím, co vím o ostatních senátorech. Na čele mám obrovskou jizvu od pažby od pušky, na oko skoro nevidím. Na policejní stanici mě celou noc bili do hlavy, mám poškozený mozek,“ řekl Českému rozhlasu Leopoldo García.
Po mučení a několika pobytech v koncentračních táborech ho Pinochetův režim dekretem z roku 1975 vyhnal do exilu.
Masivní porušování lidských práv, přes tři tisíce zabitých a zmizelých, více než 38 tisíc mučených a na 200 tisíc emigrantů. To je odkaz, s nímž se chilská společnost - od obyčejných lidí po politickou reprezentaci - dodnes plně nevyrovnala.
Pinochet a jeho generálové vždy tvrdili, že zemi museli uchránit od marxistického diktátu a nedovolit, aby se z ní stala druhá Kuba. V Chile se prý tehdy schylovalo k občanské válce.
Historik Jiří Chalupa není jediný odborník, který tento argument zpochybňuje:
„Pokud se podíváte na suchá objektivní data, tak pravděpodobně žádná diktatura v Chile nehrozila. Pinochet nasadil armádu v plném rozsahu a za pár hodin a dnů bylo jasné, že není proti komu bojovat. Mluvilo se o tom, že v zemi bylo až 30 tisíc mezinárodních revolucionářů, ale po těch najednou nebylo ani vidu, ani slechu. Přesto Pinochet nasadil represi.“
Potenciální občanská válka měla i ekonomické motivy. Allende totiž nebyl schopný národohospodář a chilská ekonomika se kvůli jeho zásahům propadala do chaosu.
Pinocheta proto část chilské společnosti dodnes vnímá jako ekonomického zachránce, který zemi otevřel volnému trhu. Ani tady ale nejsou věci černobílé, Jiří Chalupa například připomíná krizi z roku 1982:
Augusto Pinochet
- narodil se v r. 1915,
- na přání své matky vstoupil do armády,
- už v 50. letech min. st. bojoval proti komunistům,
- v 70. letech se stal spojencem prezidenta Allendeho,
- v r. 1973 byl jmenován vrchním velitelem pozemních vojsk,
- 11. září 1973 násilím svrhl Allendeho socialistickou vládu,
- v r. 1974 se prohlásil prezidentem,
- jeho režim připravil o život přes 3 tisíce lidí, další byli mučeni nebo emigrovali,
- v r. 1990 abdikoval na post prezidenta,
- v r. 1998 byl zatčen v Londýně, aby se zpovídal ze zločinů,
- zemřel 10. prosince 2006.
„V podstatě došlo k bankrotu, chilská ekonomika se tehdy propadla o 14 procent. Pak se podařilo znovu ekonomiku nastartovat. K ekonomice ale neoddělitelně patří i sociální sféra a tam po Pinochetovi zůstává obrovská díra, co do koupěschopnosti chilské střední třídy. Mnoho příslušníků střední třídy se propadlo mezi chudé.“
Chilská společnost zůstává i 23 let po Pinochetově definitivním odchodu nejistá v názoru, jak o něm vlastně mluvit. Dokazuje to i rétorika kampaní v nadcházejících prezidentských volbách.
„Stále tu existují oblasti, v politice hlavně v pravicovém spektru, kde se dodnes říká, že jsme měli vojenskou vládu. Že Augusto Pinochet byl prezident. Zatímco mnoho ostatních lidí, a sám se mezi ně počítám, říkáme, že Pinochet žádný prezident nebyl, byl to prostě diktátor. Nikdo ho demokraticky nezvolil, a když jmenoval vládu, nebyla to žádná vláda, ale diktatura. Proto závisí na tom, kde se o Pinochetovi mluví,“ říká mladý novinář Miguel Angel Gonzales.
K volebním urnám půjdou Chilané 17. listopadu.
