Nový webový portál připomíná osudy popravených Čechoslováků během nacismu. Je dostupný zdarma
Ústav pro studium totalitních režimů spustil nový webový portál popravenizavalky.cz, který shromažďuje příběhy československých občanů odsouzených nacistickou justicí k trestu smrti a popravených v Drážďanech. Autorkami unikátní databáze jsou historičky Magda Veselská a Pavla Plachá.
„Osobnosti jsme vybírali podle různých kritérií. Není to čistě biogram. Vždycky je to konkrétní člověk, který reprezentuje nějaký jev, nějakou situaci, něco, co je typické pro větší skupinu popravených. Máme tam třeba příběh, který reprezentuje Židy mezi popravenými, Romy, ženy, nebo třeba podle typu trestného činu – vražda, zločinec z povolání, z profese, ze zvyku,“ vysvětluje Magda Veselská.
Na webu Ústavu pro studium totalitních režimů je zveřejněná unikátní databáze československých občanů popravených za války v Drážďanech z rozhodnutí německých soudů
Většinu databáze ale tvoří političtí vězni, odbojáři a odpůrci nacismu. „Politických je samozřejmě většina. Ale tím, že máme kritérium státní příslušnosti před Mnichovem 1938, nevylučujeme žádné trestné činy. Stačí, že byl občan Československé republiky před Mnichovem 1938 a pak nerozlišujeme, jaký trestný čin spáchal, a za co byl odsouzen k trestu smrti,“ dodává Veselská.
Pavla Plachá zdůrazňuje, že databáze obsahuje pouze oběti nacistické justice: „Dokumentujeme osoby, které byly popraveny na základě rozhodnutí v uvozovkách řádného německého soudu. Nejedná se o popravy policejní, nezákonné, prostě bez soudů, a netýká se to poprav například v koncentračních táborech nebo poprav stanných soudů.“
Projekt je unikátní tím, že se historičky zaměřily na osudy popravených. „Dosud šlo většinou o statistiky popravených nebo krátké příběhy. Pro mě bylo zajímavé seznamovat se s konkrétními příběhy víc do hloubky. Vidíme najednou konkrétního člověka před sebou, můžeme mluvit s jeho potomky a vidíme, že ty události před osmdesáti lety na rodiny dopadají až do dnešních dnů,“ popisuje Pavla Plachá.
Databáze je pro badatele i příbuzné obětí cenným zdrojem údajů. „Sdílíme s příbuznými informace z archivů a získáváme od nich rodinné dokumenty, takzvané egodokumenty – například vězeňskou korespondenci, osobní dokumenty o životě před zatčením, seznamujeme se s příběhy do hloubky,“ upřesňuje Plachá.
Prvních padesát biografií lidí popravených v Berlíně za protinacistický odboj. Archiv připravil nový projekt
Číst článek
Podle ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislava Kudrny je portál výjimečný: „Databáze vrací popraveným tváře, vrací jejich příběhy do dějin, protože za každou obětí je příběh jeho samotného i jeho rodiny. Pro mě osobně je to velice emotivní, protože databáze je dostupná online zdarma a myslím si, že i pro příbuzné je to velice silné, když si mohou najít, kde byl jejich příbuzný pochován.“
Databáze pokrývá období od roku 1933 do 1945 a zaměřuje se na příběhy osob, které byly souzeny německými soudy, nikoli stannými či mimořádnými tribunály. Autoři plánují její rozšíření o další popraviště nacistické říše. „Budeme dokumentovat oběti dalších popravišť, těch bylo zhruba jedenáct. Chceme systematicky pokračovat,“ uzavírá Pavla Plachá.
