Vzorek DNA prozradil, že do Afriky přišla před 3 tisíci lety euroasijská vlna migrantů
Badatelům se podařilo rozluštit DNA pocházející z úlomku lebky člověka, který žil před 4,5 tisíci lety na území dnešní Etiopie. Podle prestižního časopisu Science dokazuje nově získaný vzorek DNA, že do Afriky zhruba před třemi tisíci lety dorazila velká vlna migrantů pocházejících z dnešní Evropy a Asie.
Všechny vzorky DNA analyzované z lidských ostatků mladších než 4,5 tisíce let zatím vždy obsahovaly stopy euroasijského původu. V novém objevu se ale tato část neobjevila, což potvrzuje teorii, že tyto stopy do Afriky přinesla až velká euroasijská migrace před třemi tisíci lety.
„Jde o to, že euroasijská příměs byla rekonstruovaná už dříve na základě DNA izolované z moderních populací. Zjistilo se, že tam ta část DNA byla zanesena před třemi tisíci lety. Dnes se to potvrdilo tím, že badatelé izolovali DNA z kosti, která je stará 4,5 tisíce let, a kde se euroasijská DNA nevyskytuje,“ popisuje antropolog Viktor Černý.
Podrobnosti o DNA analýze vzorku starého 4,5 tisíce let přibližuje antropolog Viktor Černý
Velikost populace, která se před třemi tisíci lety přesouvala z Evropy do Afriky, se z DNA bohužel nedá zjistit. Je ale pravděpodobné, že se jednalo o značně rozsáhlou migraci.
„Ovlivnila nejen populaci Etiopie, ale i populace ostatní, které žily ve střední až jižní Africe. Tato euroasijská příměs totiž byla nalezena také u populací jako Pygmejové a Mbuti,“ vysvětluje Viktor Černý.
„Když se podařilo vyizolovat DNA z kosti, tak se zjistilo, že nejblíže ke genomu z tohoto vzorku mají některé etiopské populace, ty se odlišují zhruba ve 4 až 7 procentech,“ dodává.
Příčinou zmiňované migrace byl nejspíš vynález nového způsobu obživy - tedy zemědělství.
„Právě díky výrobě potravin se mohly populace rozšiřovat po větším území. Začaly se pěstovat plodiny v údolí Nilu nebo třeba v etiopských horách. A to se stalo nejen v Africe, ale také v Evropě před 10 tisíci lety,“ upřesňuje antropolog.