Rorýsi, které sledují čeští ornitologové, nalétali s batůžkem na zádech 150 tisíc kilometrů
Velmi zachovale vypadaly batůžky, které sebou celý rok nosilo deset rorýsů. Každý pták měl v batůžku geolokátor i s baterkou a s tímto nákladem nalétal za rok kolem 150 tisíc kilometrů. Třem rorýsům teď ornitologové přístroje vyměnili a několik dalších je dostalo poprvé. Čeští ornitologové se tak podílejí na výzkumu švédských vědců, kteří sledují migrační trasy a zimoviště Rorýsů obecných.
Rorýs je skvělý letec a většinu života stráví ve vzduchu. Ve vzduchu i spí, pije a dokonce se tam i páří. Jedině když sedí na vejcích, potřebuje pevnou půdu pod zakrnělýma nohama. A to je také jediné období, kdy může dostat geolokátor
„Geolokátor je takový typický batůžek, v případě rorýse tedy malinkatý batůžek vážící nějaké 2 gramy. A mají ho připevněný na zádech speciální nití,“ říká šéf České ornitologické společnosti Zdeněk Vermouzek.
Čeští ornitologové vyměnili rorýsům batůžky s geolokátorem, se kterým nalétali 150 tisíc kilometrů. Podrobnosti v reportáži Lubomíra Smatany.
Geolokátor není vysílačka a tak rorýse nelze sledovat za letu. Všechna data se pouze ukládají a vědci je vyhodnocují po opakovaných odchytech.
„Ví se, že létají do Afriky, ale jak dlouho se třeba zdržují na jednotlivých místech, jak dlouho trvá ten tah, kudy přesně letí, jaké využívají potravní zdroje, to jsou věci, které takový výzkum může objasnit,“ dodává ornitolog.
Rorýsi hnízdí ve skalách a dutinách, dnes ale si zvykli na domy všeho druhu. Ornitologové si proto vybrali k odchytu základní školu v Pečkách u Kolína. A u Kolína se budou potkávat celkem pravidelně, protože rorýsi bývají svým hnízdům věrní.
„Škola také obdrží titul rorýsí škola. Protože tu rekonstrukci tam provedli velice pěkně tak, aby tam rorýsi mohli i nadále hnízdit,“ vysvětluje Vermouzek.
Rorýs obecný je zvláště chráněný druh a populace hnízdících ptáků v Česku se pohybuje mezi 50 až sto tisíci.
