Družice NuStar je evolučně dokonalá. Odhalí bílá místa černých děr
Na oběžnou dráhu Země bude dnes v podvečer vypuštěna družice, která má vědcům přinést odpovědi na otázky spojené zejména s existencí černých děr. Družice NuStar bude zkoumat vesmír pomocí speciálního rentgenového záření.
Družice NuStar je svými rozměry malá družice, její délka je 10 metrů. Čeká se od ní ale splnění velkých úkolů. Má rozluštit hádanku, jak se vyvíjely černé díry a galaxie.
„Družice NuStar se zaměří na zkoumání nejteplejších, nejhustších a nejenergetičtějších objektů ve vesmíru, což jsou právě černé díry nebo pozůstatky zkolabovaných hvězd nebo supernov,“ popisuje Tomáš Přibyl odborník na kosmonautiku z kosmické kanceláře časopisu Letectví a kosmonautika, jak bude družice fungovat, a dále pokračuje:
„Bude sledovat rentgenové záření o vysokých energiích. Výhodou toho záření je, že projde i místy, která obsahují spoustu prachu a plynu – mlhoviny a podobně. Jeho nevýhodou je, že neprojde zemskou atmosférou.“
Hostem Světa o deváté na Rádiu Česko, který přiblížil poslání a princip družice NuSTAR, byl odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl z kosmické kanceláře časopisu Letectví a kosmonautika
Proto bude podle Tomáš Přibyla družice vynesena na oběžnou dráhu.
Černou díru nemůže člověk vidět, ale viditelné jsou její projevy, dění v jejím okolí jako pohyb hvězd kolem zdánlivě prázdného prostoru. Stejně tak lze pozorovat hmotu, kterou k sobě černé díry přitahují, než ji pohltí.
NuStar bude pozorovat vesmír ve větším rozlišení než doposud vypuštěné družice. Tomáš Přibyl popisuje, v čem je družice NuStar odlišná od ostatních svého druhu:
„Její pokrok je ve třech technických oblastech. Není to žádná revoluce, je to evoluce. Jednak je citlivost tohoto zařízení stokrát větší než citlivost dosavadních rentgenových zařízení. Jednak je prostorové rozlišení desetkrát lepší. Můžeme tak sledovat objekty mnohem menší, než jsme sledovali doposud. A jednak má větší spektrální rozlišení.“
Protože je družice opravdu technicky propracovaná, jsou vědci zvědaví, jak bude vesmír vypadat pohledem „novýma očima“. Očekávají četná překvapení a odhalení záhad kolem černých děl, které jsou dosud hypotetickými konstrukcemi, jimiž si vědci vysvětlují jevy ve vesmíru.
„Bílých míst v případě černých děr je opravdu hodně,“ konstatuje s nadsázkou Tomáš Přibyl.
Čína plánuje vyslat do vesmíru první ženu. Stále ale tají, kdo to bude
Číst článek
NuStar se zaměří jak do okolních galaxií, v jejichž centru je zřejmě podle předpokladů astronomů černá díra, tak také na naši mateřskou hvězdu, Slunce.
„Pokud bych měl odpovědět na otázku, kam až jsme schopni pomocí jakékoli družice dohlédnout, tak zatím nejstarší, to reliktní záření po Velkém třesku, které jsme viděli, bylo staré 380 tisíc let. Jeho snímek pořídila evropská družice Planck,“ dodává k možnostem družic Tomáš Přibyl.
