Průzkum: Ke komunálním volbám se chystají dvě třetiny Čechů, Senát je důležitý pro více než polovinu
Za týden se ve více než 6000 obcí v Česku otevřou volební místnosti. Lidé budou vybírat kandidáty do obecních zastupitelstev a ve 27 obvodech i své zástupce do Senátu. K urnám plánují přijít dvě třetiny Čechů, rozhodovat se přitom chtějí na základě toho, jak politici v zastupitelstvech dosud pracovali. Více než polovina Čechů také považuje Senát za smysluplnou instituci. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas.
„V tuto chvíli je to mírná většina, to znamená, že 53 procent respondentů považuje Senát za důležitý článek našeho politického systému a uspořádání,“ přibližuje výsledky bleskového průzkumu ředitel agentury Median Přemysl Čech.
„Mezi vysokoškoláky je 75 procent těch, pro které je Senát důležitý. Ve větší míře je důležitý i pro vedoucí pracovníky, pro voliče PirSTAN… Naopak v podstatě méně důležitý je třeba pro věkovou skupinu lidí nad šedesát let,“ dodává Čech.
„Velmi důležité pro rozhodování lidí je také to, jak se senátoři projevují v daném volebním obvodu, jak se během funkčního období, když pak obhajují mandát, zajímají o dění v regionu. Byť senátoři nemají takové pravomoci, mnohdy jsou některými lidmi vnímáni jako takoví ombudsmani regionu, lidé od nich čekají nějaké zastání,“ řekl v předvolební debatě Českého rozhlasu komentátor a publicista Petr Hartman.
Výběr kandidátů
Z průzkumu Medianu také vyplynulo, že v komunálních volbách budou lidé konkrétní kandidáty vybírat nejčastěji podle toho, jak se v zastupitelstvech nebo radách projevovali doteď.
„37 procent respondentů se bude rozhodovat podle toho, jak jejich zastupitelé nebo uchazeči pracovali dosud. Myslím, že to není nijak překvapivý výsledek. Přece jen jsou komunální volby velmi silně navázány na bezprostřední zkušenost, lidé většinou své přímo zvolené reprezentanty do místních úřadů v podstatě znají, jsou to jejich sousedi,“ doplňuje Přemysl Čech.
Komentátoři a politologové se na předvolební rozhlasové debatě zároveň shodli, že tyto volby a rozhodování voličů ve velké míře ovlivní energetická krize. A to bez ohledu na to, že komunální politici nebo senátoři nemají šanci ji nějakým způsobem přímo vyřešit.
„Může to mít vliv, i když jedině negativní, protože zvolením jakéhokoli senátora, starosty nebo případně primátora nezměníme ceny energií. Možná trochu změníme celostátní politiku, ale určitě to bude mít negativní vliv, protože lidé budou volit v nějaké emoci, naštvaní a budou chtít někoho vytrestat,“ upozorňuje komentátor Lidových novin Martin Zvěřina.
Celkem 15 procent voličů chce podle průzkumu agentury Median dát v komunálních volbách hlas stejným stranám jako v těch sněmovních. Pro 14 procent dotazovaných je podstatné, jak strana pracuje ve vládě nebo v opozici na celostátní úrovni.
Průzkumu se 6. a 7. září zúčastnilo přes tisíc respondentů starších 18 let.
