Na laně, ale bez lana. V Ostravě testují systém, který umožní řidiči ovládat současně dvě auta
Jeden řidič ovládá dvě auta zároveň – to není fikce, ale realita, díky které odborníci z Ostravské technické univerzity testují autonomní řízení vozidel. Zároveň zkoušejí i komunikaci mezi dvěma auty pomocí speciálních palubních jednotek. Ty by se do budoucna daly využít v hustém městském provozu například ke zvýšení bezpečnosti chodců.
„Tady je technika, kterou jsme vyvinuli – představujeme náš asistenční systém, který nazýváme Follow the vehicle,“ vybízí mě Tomáš Klein z Katedry aplikované elektroniky Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava, abych usedla do vozu, které se má za chvíli vydat na cestu bez řidiče.
Sám si sedá do druhého, bílého auta, zatímco mně bude v prvním vozidle dělat společnost jeho kolega Tomáš Mrověc ze stejné katedry. „Techniky je tady více: Drive by Wire Interface umožňuje ovládat akceleraci, brzdění, otáčení volantem vozidla, které následuje vodící vozidlo,“ vysvětluje.
Velký displej na palubní desce zase slouží technologii Vehicle2X Communication, díky které si auta mezi sebou předávají informace o telemetrii, o rychlosti a další potřebné údaje.
Po nastartování je potřeba nejprve obě vozidla spárovat. Po zadání PIN proběhne aktivace řízení vozidla a můžeme vyrazit. „Pouštím brzdový pedál a vozidlo už bude následovat vozidlo před námi,“ komentuje Tomáš Mrověc a volant se vzápětí skutečně dává sám do pohybu a kopíruje trajektorii vodicího auta.
Na laně bez lana
„Protože to je koncept, tak je pořád potřeba systém hlídat. Jinak by tady řidič nemusel vůbec být,“ dodává expert s tím, že rychlostní limit, při kterém systém spolehlivě funguje, je 30 kilometrů v hodině.
Auto bez řidiče zvládá i ostrou pravotočivou zatáčku. Při překonávání zpomalovacího pásu je ale potřeba opatrnost. Vodicí auto před námi zpomalilo a jeho řidič sleduje, kdy se druhý vůz dostane přes hranu, aby ho také zpomalil.
„Je to taková forma tažení auta na laně, i když bez lana,“ vysvětluje Tomáš Mrověc a dodává, že aktuálně systém funguje na vzdálenost 4 až 5 metrů mezi auty.
Pro případ nouze je v autě ovládaném na dálku pohotovostní tlačítko, kterým se deaktivují vodicí systémy a auto může pod kontrolu převzít řidič.
Pozor na chodce
Zkušební jízda je za námi a je načase prohlédnout si experimentální vůz zvenku. Klíčem k celému systému jsou totiž senzory umístěné na karoserii.
„Využíváme sériové senzory, to znamená: tady v čelní masce máme radarový snímač, který měří vzdálenost mezi auty. Důležitější je čelní kamera, která je implementována ve skle ve vozidle. Na základě této detekce vozidlo navádíme,“ ukazuje Tomáš Klein.
Zásadní jsou komunikační OBU jednotky, která by podle prorektora Fakulty elektroniky a informatiky Petra Šimoníka mohly v budoucnu třeba ochránit chodce, například když vystupují z tramvaje.
„Než tramvaj zastaví, tak všem pošle informaci: Pozor, budu zastavovat, budu otevírat dveře. A vozidlo, které se blíží, tuto informaci získá a upozorňuje řidiče na displeji: Pozor, můžou být ohroženi chodci. A vozidla, pokud mají asistenční systém, omezit rychlost,“ popisuje na modelové situaci.
Testovacím prostorem pro samořiditelná auta, kde by se měly podobné systémy zkoušet, se má stát právě kampus Vysoké školy báňské v Ostravě.
