Alexandrijská knihovna čtenářům slouží už 15 let. Její budovu navrhl český architekt Martin Roubík
Novodobá alexandrijská knihovna usiluje o kompletní digitalizaci egyptských a jiných arabských knih a periodik. Čtenářům slouží už 15. rokem. Její budovu navrhl český architekt Martin Roubík se svým norským týmem. Stavba na nábřeží Středozemního moře připomíná obrovský disk zaražený do země. Bibliotheca Alexandrina odkazuje na své slavné starověké předchůdkyně a je největší podobnou institucí na Blízkém východě.
„Tohle je jeden starý egyptský deník. Teď tu děláme digitalizaci jeho vydání z konce 40. a začátku 50. let. Bude pak volně přístupný na našich webových stránkách,“ popisuje lslám Misbáh, zástupce ředitele digitální laboratoře Alexandrijské knihovny.
Profesionální scannery umí přečíst a přepsat i staré arabské rukopisy. V Alexandrijské knihovně v Egyptě s takovými přístroji pracují. Poslechněte si reportáž Štěpána Macháčka
Za různými skenery a počítači tady právě teď pracuje několik desítek lidí. Knihovna přesvědčuje jednotlivá vydavatelství, aby své staré publikace k digitalizaci poskytla. „Výtisky staré 50, 60 let často nejsou ve stavu, který by dovoloval skenování. Některé musíme restaurovat, jiné rozvazovat a znovu svazovat,“ říká lslám.
Digitální laboratoř je vybavená všemi druhy skenerů a dělají tu i zakázky pro jiné blízkovýchodní knihovny. Dnes už různé programy a přístroje umí číst a přepisovat i staré arabské rukopisy. Prostorné čítárny se nacházejí nad tímto technologickým zázemím.
Muhammad studuje elektrotechniku na střední průmyslové škole tady v Alexandrii: „Chodím sem tak jednou za měsíc, sednu si a učím se. Je tu mnohem větší klid, než kdekoliv jinde. Přečtu si tu se slovníkem třeba nové anglické učebnice.“
Uvnitř obrovského betonového disku o průměru 160 metrů tu sedí v tichosti egyptští, ale i cizí studenti a studentky, někteří očividně využívají prostředí k zamilovaným schůzkám, na stolcích mají otevřené laptopy, knížky, rozhozené studijní papíry a skripta, celý ten obrovský disk je nahnutý, takže na jedné straně je zabořený do země a na druhé zase vystupuje do výšky přes 30 metrů.
Studijní prostory tak stoupají po jednotlivých terasách a na čtení není potřeba umělé osvětlení, protože desítkami otvorů ve tvaru lidského oka v zastřešení disku sem proniká tlumené sluneční světlo. Vhledem k orientaci budovy sem ale nikdy nedopadnou přímé sluneční paprsky.
„Studuju tady v Alexandrii, jsem tu na osm měsíců. Naše knihovna na univerzitě je prostě jen normální knihovna, tady ale cítím historii toho místa,“ říká čínská studentka arabštiny, která se představila jako Harír.
Právě arabské sbírky, jejich kompletace, rekonstrukce a digitalizace může být největším přínosem této nádherné instituce.
„Hlavní budova může absorbovat až osm miliónů knih. Částečně knihy získáváme jako dary ze zahraničí, částečně je nakupujeme podle toho, která témata chybí a která veřejnost nejvíc požaduje,“ vysvětluje zástupce ředitele knihovny Muhammad Motoš.
„Knihovna je financovaná ze státního rozpočtu, tam spadají i platy zaměstnanců. Občas ale dostaneme peníze navíc na konkrétní projekty od sponzorů nebo dárců,“ dodává. Alexandrijská knihovna nabízí i průvodcované prohlídky turistům.