Nástup sociálních sítí ve společnosti i mezi odborníky vyvolal nadšení z toho, co všechno mohou změnit. Počáteční optimismus ale vystřídala panika a potřeba přemýšlet o technologiích více kriticky.

„Částečně je to vždy morální panika, kdy máme tendenci na tu technologii svalit všechny problémy ve společnosti,“ objasňuje v pořadu Leonardo Plus antropoložka.

I tato fáze už podle ní pomalu končí a sociální sítě se pro mnohé stávají běžnou součástí každodenního života.

„Generace lidí, která s nimi vyrostla, úplně nemá potřebu se podílet na té morální panice. A zároveň není ze sítí tak nadšená jako lidé předtím,“ vysvětluje výzkumnice. „A také má tato generace mnohem častěji tendenci sociální sítě třeba vypínat. Je to pro ně normální, každodenní součást života,“ dodává.

Heřmanová připouští, že sítě mohou prohloubit pocit krize a beznaděje ze společenského i politického dění: „Sítě obrovsky přispěly ke společenským změnám. A je logické, že se teď také vezou na negativní vlně.“

Obsah sociálních sítí  

Realitu ovšem sítě pouze neodráží – jsou její přímou součástí. „Stejně jako nás každodenně ovlivňuje to, s kým se potkáváme, co posloucháme v rozhlase, tak nás ovlivňuje i to, co vidíme na internetu, instagramu nebo na facebooku,“ vysvětluje.

Největší inovaci sociální sítě přinesly jako platformy založené na obsahu generovaném uživateli. Sami uživatelé tak ve velké míře vytvářejí to, s čím se na sociálních sítích potkávají.

„Mně vždy trochu bliká kontrolka, když přijde politik nebo někdo jiný, kdo má poměrně významné možnosti ovlivňovat veřejné mínění, a začne obviňovat sociální sítě,“ zdůrazňuje výzkumnice a pokračuje: „Je dobré si uvědomit, že jsme toho součástí a že to není tak, že by byli bezbranní uživatelé otrokem sítě. Většinu obsahu skutečně vytváří uživatelé.“

Role influencerů  

Na sítích k uživatelům promlouvají i takzvaní influenceři, tedy tvůrci obsahu s velkým počtem sledujících. „Tvoří nový typ autority. Jejich, neřekla bych vliv, ale pozice nabírá na významu,“ zamýšlí se antropoložka.

Autorita tvůrců, kteří se vytvářením obsahu na sociální sítě často živí, se ale buduje odlišným způsobem než autorita politiků, novinářů nebo třeba akademiků, poukazuje: „Není založená na expertíze, ale spíš na osobní zkušenosti, na autenticitě. Na tom, že jsou to lidé, kteří se prezentují jako my.“

Jako tvůrci obsahu na sociálních sítích se mohou prosadit lidé různých národností nebo barvy pleti. Publikum mohou budovat i například lidé s tělesným postižením.

„Podle mě pořád funguje ten demokratizující prvek toho, že sociální sítě na rozdíl od masových médií jsou skutečně nízkoprahové. Minimálně pokusit se o tu slávu tam může každý,“ uzavírá Heřmanová a dodává: „Většině lidí to samozřejmě nevyjde, to je důležité říct.“

Můžou sociální sítě ovlivnit volby? Jak se změnilo jejich vnímání? A jaký je rozdíl mezi americkým a evropským internetem? Poslechněte si celý pořad nahoře v audiozáznamu. 

David Slížek, jud Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít