Polovina mladých Čechů loni užívala výrobky s nikotinem. Dál roste popularita e-cigaret
Polovina mladých Čechů podle průzkumu Státního zdravotního ústavu loni užívala výrobky s nikotinem, v celé populaci třetina. Roste popularita elektronických cigaret a nikotinových sáčků, za pět let se podíl jejich uživatelů zhruba ztrojnásobil. Více než čtvrtina mladých nejméně jednou měsíčně kouří klasické cigarety. Vyplývá to z Národního výzkumu o užívání tabáku a alkoholu v Česku, který v pátek zveřejnil Státní zdravotní ústav.
„V České republice užívá nikotinové výrobky více než každý pátý patnáctiletý,“ uvedla vedoucí Kanceláře Světové zdravotnické organizace v Česku Zsofia Pusztaiová.
Tabákový průmysl podle ní mládež oslovuje cíleně pomocí příchutí, designu svých výrobků a klamavého marketingu.
„Ze statistik vyplývá, že mladí nejčastěji sahají po takzvaně moderních výrobcích s nikotinem, především po e-cigaretách a nikotinových sáčcích,“ upřesnila Barbora Macková, hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ).
Výzkum ústav zadal na reprezentativním vzorku z hlediska věku, pohlaví a regionální příslušnosti, respondentů bylo 1809.
‚Zdravější‘ e-cigarety?
Alternativy neobsahují hořící tabák, nenesou tak vysoké riziko vzniku rakoviny plic jako klasické cigarety. Nejsou ale bez zdravotních rizik.
Firma VitaVape slibuje zdravou alternativu ke kouření. Podle dTest může jít o nekalou reklamu
Číst článek
„Mnoho lidí stále věří, že elektronické cigarety, nikotinové sáčky nebo zařízení na zahřívaný tabák představují bezpečnou náhradu klasického kouření. Tyto výrobky ale rozhodně nelze označit za bezpečné,“ varovala vedoucí Centra podpory veřejného zdraví SZÚ Anna Niklová.
Kromě závislosti na nikotinu, která může být kvůli rozdílnému dávkování silnější než u cigaret, lékaři varují před vlivem nikotinu například na zdraví srdce a cév nebo mozek dospívajících.
„Nikotin je vysoce návyková látka, která negativně ovlivňuje vývoj mozku mladistvých. Vystavení nikotinu v raném věku může vést k problémům s učením, pozorností a rozhodováním, což má dlouhodobé důsledky pro kognitivní a behaviorální vývoj,“ doplnila ředitelka Macková.
Průzkum ukázal, že loni 22,4 procenta české populace starší 15 let kouřilo tabákové výrobky, tedy cigarety, doutníky nebo dýmky včetně vodních. Mezi mladými do 24 let to bylo více než 27 procent. Zatímco mezi lety 2012 až 2019 podíl kuřáctví v této skupině klesal, v posledních dvou letech jsou znovu věkovou skupinou, kde je kouření nejčastější.
24:11
Žádná studie před vapováním nevaruje, říká zástupce prodejců. Zákazy nic nevyřeší, myslí si adiktolog
Číst článek
Elektronické cigarety loni užívalo 13,9 procenta populace, před pěti lety jich bylo méně než pět procent. Téměř devět procent lidí je loni užívalo denně. Mezi mladými je kuřáků elektronických cigaret více než čtvrtina. Přes 41 procent uživatelů elektronických cigaret zároveň kouří i cigarety klasické, 35 procent jsou bývalí kuřáci a více než pětina před začátkem užívání elektronických cigaret nikdy nekouřilo.
Výrobky se zahřívaným tabákem užívalo loni 5,3 procenta dotázaných, o pět let dříve to bylo 3,2 procenta. Denně po nich sahá 3,6 procenta populace, častěji ženy než muži.
Nejvíc uživatelů spadá do věkové kategorie 15 až 24 let, tvoří 9,5 procenta uživatelů zahřívaného tabáku.
Nikotinové sáčky loni užívalo 4,9 procenta oslovených, více než polovina z nich denně. Ve skupině mladých do 24 let denní užívání přiznalo 8,6 procenta uživatelů. Od roku 2020, kdy se výrobek v průzkumu objevil poprvé, se podíl uživatelů téměř ztrojnásobil a denních uživatelů je více než čtyřnásobek.
18 procent abstinentů
Podle odborníků spolu často souvisí kouření a pití alkoholu. Mezi abstinenty je kuřáků méně než v běžné populaci, mezi umírněnými uživateli alkoholu je kuřáků pětina, mezi rizikově pijícími alkohol více než třetina a mezi škodlivě pijícími přes 48 procent. Průzkum také potvrdil dlouhodobý trend vysokého spotřeby alkoholu v Česku v mezinárodním srovnání.
Téměř každý sedmý Čech pil loni denně či obden alkohol. Pravidelné pití denně či obden udávalo v průzkumu konkrétně 14,5 procenta respondentů, zhruba stejně jako v posledních dvou letech. V roce 2020 to bylo 19,8 procenta. Více než 40 procent respondentů pilo alespoň jednou týdně, žen 25 procent a mužů 44 procent.
Přibývá ale i celoživotních abstinentů, zatímco v roce 2014 deklarovalo celoživotní abstinenci 12,9 procenta respondentů, loni to bylo 18,1 procenta. Abstinovalo 22 procent žen a 13,9 procenta mužů.
Nejčastějším důvodem celoživotní abstinence byla snaha o zdravý životní styl, u vynechání alkoholu v posledním roce zdravotní důvody. Zhruba desetina osob uváděla jako důvod problémy s pitím u člena rodiny.
