Když přijdete na návštěvu do vězení Lai Chi Kok za jakýmkoli vězněm, musíte si do skříněk odložit veškerou elektroniku, dovnitř nesmějí dokonce ani tužky, nebo noviny. A příchozích je tolik, že pípnutí skříněk signalizující jejich uzavření se slévá v jednolitou melodii.

„Ať tě to ani nenapadne! Když to u tebe najdou, je z toho velká pokuta a možná by ses odtud těžko dostával," směje se Kanaďanka Lisa, která sem přišla navštívit svého přítele ve vazbě. Vidí, že přemýšlím, jestli by nešlo vzít si s sebou dovnitř malé nahrávací zařízení.

Pokud vězeň souhlasí, přes telefon a skleněnou přepážku si můžete povídat maximálně patnáct minut. Během nich se dozvíte třeba i to, že nejlepší, co můžete z venku přinést, jsou cigarety. Za mřížemi je to tvrdá měna a třeba za přenechaný oběd se platí dvěma kusovkami. Ty se smění za jednu baterii, baterie za šampón, šampón za instantní kávu a tak dále.

„Dohlížíme na to, aby s naším občanem bylo zacházeno stejně, jako s místními občany. Naši zadržení si na špatné zacházení nestěžují, snad jen na kvalitu jídla, ale ta je bohužel stejně nepříliš kulinářsky vyvážená i pro místní občany," vysvětluje pro Radiožurnál český konzul v Hongkongu Dalibor Mička, který za oběma Čechy do věznice pravidelně přichází.

Jeden z českých občanů teď dostal 27 let vězení, což znamená, že se z vazby přesune do výkonu trestu a oba Češi se pravděpodobně rozdělí.

Soudkyně Hon Poon přiznala, že v případě odsouzeného Čecha požadovala daleko více důkazního materiálu, hlavně záznamy z bezpečnostních kamer z letišť v Dubaji a v Rio de Janeiru, odkud Čech s pěti a půl kilogramu kokainu přiletěl. Letiště ale záznamy nevydaly. I přesto žalobce Martin Richman jednoznačně přesvědčil sedmičlennou porotu a ta poslala třiašedesátiletého Čecha na sedmadvacet let do vězení.

David Jakš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít