Jsme závislí na dotacích, ale ty se budou krátit a stát to neřeší, kritizuje šéf Zemědělského svazu
Ministerstvo zemědělství chce podporovat chov zvířat na maso, pěstování ovoce, zeleniny, brambor a chmele. Počítá s tím strategie českého zemědělství do roku 2033, kterou ve středu schválila vláda. Šéf Zemědělského svazu Martin Pýcha dokument zprvu uvítal, pak ale přišlo zklamání. „Podle našeho názoru to vlastně není strategie, nezohledňuje klíčové výzvy. Na jednání Sněmovny zaznělo, že stejně skončí v šuplíku,“ říká pro Český rozhlas Plus.
Všechny klíčové zemědělské organizace podle něj strategii odmítají, protože neřeší klíčové výzvy pro budoucnost, například v souvislosti s projednávanou evropskou zemědělskou politikou. Ministerstvo chce k podpoře výroby využít takzvané platby vázané na produkci, ty ale Evropská komise navrhuje zrušit pro rostlinné komodity.
„České zemědělství je vysoce závislé na dotacích, které se ale budou krátit. Dokument to konstatuje, ale žádné řešení nepředkládá. A to, co se tam předkládá, závislost na dotacích naopak ještě zvyšuje. To je naprosto špatně,“ zdůrazňuje Pýcha.
Obrovské množství povinností
Poukazuje na to, že z hlediska produkce je české zemědělství na 64 procentech unijního průměru a přidaná hodnota na 45 procentech. Připouští také, že zlepšení je na zemědělcích samotných, strategie ale vytváří právní rámec.
2:01
‚Chvilku slunce, chvilku déšť.‘ Sklizeň zemědělcům poblíž Ostravy komplikuje proměnlivé počasí
Číst článek
„Máme obrovské množství povinností. V celé Unii zemědělci v minulých dvou letech protestují, protože neustále roste byrokracie, přibývá zákazů, příkazů, co smí a nesmí dělat. A v tom svobodně rozvíjet podnikání prostě nejde,“ tvrdí.
Evropským vládám podle Pýchy dochází peníze a nelze očekávat, že budou zemědělce podporovat v nezměněné míře.
„Musíme zvýšit naši konkurenceschopnost vůči třetímu světu, který nemá tak brutální regulace a využívá geneticky modifikované potraviny a růstové hormony. My musíme hledat jinou cestu, ale strategie žádnou nenabízí,“ říká.
Dotace jdou vlastníkům
Kritizuje například zákaz klecových chovů drůbeže, které spolu s námi přijalo jen Německo a Rakousko.
8:40
Ekonom: Český mlékárenský průmysl není efektivní. Asi polovina másla je z dovozu, stát na tom tratí
Číst článek
Pro zemědělce to znamená obrovské investice, ale i konkurenci například z Polska, kde klecové chovy dále fungují, nebo Ukrajiny, kde stále mají v Unii už dávno zakázané typy klecí.
Pýcha zdůrazňuje, že konkurenceschopné mohou být jen velké chovy, dotační politika přitom zvýhodňuje malé zemědělce. „Když se podíváte na čísla z roku 2020, tak malý zemědělec dostává 61 haléřů na korunu produkce. A velký dostává 11 haléřů,“ srovnává.
Poukazuje také na to, že 70 procent půdy mají zemědělci jen pronajatých a přímá platba tak jde k vlastníkovi, zatímco v Polsku je to jen třetina. „U nás to je jenom vlastně kompenzace části pachtu, který zemědělec zaplatí vlastníkovi půdy. Takže to je třeba vnímat,“ dodává Pýcha.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
