V české společnosti je nechuť chápat sexualizované násilí jako systémový problém, tvrdí socioložka

Proč je v české společnosti tak rozšířená snaha omlouvat sexuální násilí? Při posuzování sexualizovaného násilí se u nás prosazuje představa, že u tohoto typu násilí bývá nějaká spoluvina, vysvětluje Blanka Nyklová ze Sociologického ústavu Akademie věd.

Studio Leonardo Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Domácí násilí, umlčení, mlčení (ilustrační foto)

Domácí násilí, umlčení, mlčení (ilustrační foto) | Zdroj: Pexels

„To přispívá k tzv. sekundární viktimizaci, tedy že je napadený člověk traumatizován znovu v momentě, kdy se setká s takovouto reakcí okolí. Zároveň to vede k tomu, že ono trauma, které člověka umlčuje samo o sobě, napadená osoba pak nenahlásí,“ vysvětluje ve Studiu Leonardo Blanka Nyklová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Proč je v české veřejnosti tak rozšířená snaha omlouvat a zlehčovat sexuální násilí se ptá Studio Leonardo se socioložkou Blankou Nyklovou ze Sociologického ústavu Akademie věd

Předsudek a zlehčování, že si oběť za znásilnění může sama buď svým chováním nebo oblékáním, souvisí s tím, komu se toto násilí primárně děje, tedy ženám.

„To naznačuje souvislost s nerovnostmi, které v naší společnosti reálně existují,“ podotýká.

„Přestože před zákonem jsme si všichni rovni, tak to neznamená, že postavení muže a ženy reálně rovné je a že přístup k nějakým prostředkům nápravy je pro obě strany stejný,“ upozorňuje socioložka.

Také informovanost o možné pomoci obětem sexualizovaného násilí je malá. „To souvisí s tím, že systém je komplikovaný, chybí tu specializované služby pro oběti tohoto typu násilí.“

Hlásit by to nešli

Roli hraje i to, že oběti, které žádají o pomoc, často musí opakovaně svou zkušenost vyprávět zúčastněným stranám.

„Ptala jsem se právniček a právníků, kteří tyto lidi zastupují, a ti mi řekli, že kdyby se to stalo jim, tak to hlásit nebudou. Protože když vidí, čím člověk projde a jak dochází k další traumatizaci, tak chápou, proč to lidé nehlásí nebo svá oznámení stahují,“ zdůrazňuje Nyklová.

26:42

Znásilnění není vaše vina, vzkazuje nový podcast přeživším. Opakovaně napadená byla i jeho garantka

Číst článek

A právě to, že oběť své obvinění stáhne, bývá v našem prostředí často dezinterpretováno jako důkaz toho, že šlo o falešné obvinění. „To je ale naprosto zkreslující pohled na věc. Velmi často zde právě hraje roli, že dochází v procesu šetření k další traumatizaci oběti,“ vysvětluje socioložka. „Bohužel tady platí i to, že je tu obecná nechuť vnímat tento typ násilí jako systémový a společenský problém, ale vše se individualizuje a psychologizuje.“

V české společnosti, zvláště u její mužské části, se také často setkává s názorem, že například není možné znásilnit manželku, z povahy manželství samého.

„O to spíš to ukazuje na nerovnost, která tu panuje v postojích a genderových vztazích, a dokládá to jen potřebu osvěty,“ doplňuje.

„Je ale vidět velmi silně poptávka nejen ze strany mladší generace v oblasti sexuální výchovy. Opravdu by bylo na místě, aby se sexuální výchova změnila a systematizovala,“ navrhuje jednu z cest, jak předcházet sexualizovanému násilí Blanka Nyklová.

Poslechněte si celé Studio Leonardo v audiozáznamu výše.

Renata Kropáčková, oci Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme