Pafkův výrok o medičkách je nešťastný, věřím, že to tak nemyslel. Feminizace není problém, říká lékařka

Medicína ztratila podle lékaře Pavla Pafka na prestiži. „V šestém ročníku na první lékařské fakultě je jenom jedna třetina mužů a dvě třetiny žen. Už to není prestižní,“ prohlásil v pátečním pořadu Události, komentáře České televize emeritní přednosta třetí chirurgické kliniky první lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Motol. „Je to úplně nešťastné. Feminizace lékařství není problém,“ reaguje členka vedení sekce mladých lékařů Marie Lopourová.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Renomovaný chirurg Pavel Pafko byl na podzim 2021 členem lékařského konzilia Miloše Zemana

Medicína ztratila podle lékaře Pavla Pafka na prestiži | Foto: Petr Topič | Zdroj: Profimedia

Tento výrok zazněl v rámci diskuse o nízkých platech ve zdravotnictví, která momentálně vyústila v omezení péče v části nemocnic kvůli tomu, že někteří lékaři podali výpovědi z přesčasové práce. Jak se na to díváte vy? Souhlasíte s tím, že kvůli relativně nízkým platům muži, kteří by dřív zvolili medicínu, jdou raději studovat lukrativnější obory?
Já si nemyslím, že by tam byla zcela příčinná souvislost mezi nízkým ohodnocením a nestudováním mužů na lékařských fakultách. To, že lékaři mají takto nízké platy, na střední škole ještě nevíte, není to tak známé téma.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s Marií Lopourovou

Medicína je pracná škola. Je to hodně práce, odříkání a disciplíny. Troufnu si říct, že ženy ve věku, kdy se mají rozhodovat, jsou pracovitější a cílevědomější. Prestiž studium pořád má, studenti jsou hrdí na to, že se dostali na medicínu, ať už holky, nebo kluci. Řekla bych, že to ale ovlivňuje spíš pracnost školy než ekonomické důvody.

Je podle vás feminizace lékařského oboru problém? Má dopad i na poskytování péče?
Feminizace není problém. Problém je, že organizace práce není přizpůsobena tomu, že 72 procent absolventů jsou ženy. Systém je zastaralý, máme 30 let od revoluce a od té doby se mu nikdo nevěnoval. Stále přizpůsobujeme zdravotníky systému, a ne naopak. Nepřizpůsobuje se ani pacientům. Ti se dožívají stále vyššího věku a jsou déle nemocní.

Setkala jste se osobně s podobnými názory svých kolegů, učitelů, nadřízených, tedy že medicíně klesá prestiž, a proto si její studium volí častěji ženy než muži?
Já bych označila toto spojení vět pana profesora za úplně nešťastné. Věřím tomu, že to nemyslel jako příčinnou souvislost.

5:19

V českém zdravotnictví přibývá žen. ‚Jsou odhodlané skloubit práci i rodinu,‘ vysvětluje autorka studie

Číst článek

Dá se tedy to, co pan Pafko řekl, považovat za ojedinělý hlas? Není ten názor součást nějakého širšího proudu?
Určitě. Když si vezmete standardní normální rozložení populace, takzvanou Gaussovu křivku, tak tam najdete extrémy. Budou na obou stranách u mužů i u žen. My lékaři jsme kolegové všichni, muži i ženy. Je třeba spolupracovat, protože každý může nabídnout něco jiného. Setkáváme se samozřejmě s názory, že někdo je horší, ale jsou ojedinělé. Bohužel stále zaznívají.

Jste optimistka. Myslíte si, že v příštím týdnu se podaří uzavřít dohodu, která byla předdomluvena s premiérem?
Jsem. My jsme všichni ze sekce mladých lékařů optimisti. Jinak bychom tuto akci nedělali, ale vzali bychom dávno nohy na ramena. Ale uvidíme, s čím přijdou a jakou dohodu nám předloží.

Vladimír Kroc, mst Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme