Pohřbů pro osamělé přibývá. Státní kasu vyjdou ročně sociální kremace na desítky milionů korun
Když se o zemřelé nepostarají příbuzní, zaplatí to stát. Loni takových případů bylo víc než 2000. A sociálních pohřbu v Česku přibývá. Za poslední čtyři roky je to nárůst skoro o 50 procent.
Nárůst počtu sociálních pohřbů v posledních letech poznamenala pandemie covidu-19. Pokračuje ale stále. Jen za první čtvrtletí letošního roku jich stát proplatil 900.
Sociální pohřby stojí stát desítky milionů korun ročně. Jejich počet narůstá a vyšší jsou i ceny
Pokud chybí rodina nebo dědicové, má povinnost pohřeb zajistit obec, kde dotyčný zemřel. A zpětně pak může požádat stát o proplacení nákladů. V roce 2020 stál sociální pohřeb v průměru 9 tisíc korun. Vloni to bylo skoro 11 tisíc.
„Počet sociálních pohřbů neustále narůstá a stejně tak i cena za jejich vypravení. Třeba v roce 2020 ministerstvo poskytlo na úhradu sociálních pohřbů přibližně 12 milionů korun, o rok později to bylo skoro 18 milionů, loni šlo o 22 milionů,“ shrnuje mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Hešíková.
Vedoucí pardubického krematoria Monika Jelínková považuje za hlavní úskalí čas. „Většinou bývá zesnulý v nemocnici, nemocnice potom zkontaktuje sociální odbor, který se zase snaží zkontaktovat nebo dohledat, jestli jsou nějací pozůstalí. Když nemají telefon, tak posílají dopisy. To všechno trvá,“ přibližuje.
31:17
Bizarní zkušenost po smrti dítěte mě přiměla pohřebnictví změnit, popisuje antropoložka
Číst článek
Zpopelnění bez obřadu je možné běžně zařídit do tří dnů. Bez příbuzných je to složitější a celý proces delší.
„Jde i o oblečení. Když vám zemře někdo blízký, tak pro něj máte oblečení pravděpodobně doma a na pohřební službě ho předáte. Když zemře někdo, kdo blízké nemá, tak nemá, je oblečen do rubáše a to zase stojí peníze,“ dodává Jelínková.
Zvlášť pro menší obce znamenají sociální pohřby administrativní zátěž. Musí je nejen zajistit, ale také doložit, že neexistují dědicové. Po zemřelých v takových případech zůstává jen minimální majetek. I ten je ale potřeba dořešit.
Zátěž pro obce
Skuteč na Chrudimsku si proto stanovila pravidla, kdy po člověku, kterému město obstarává pohřeb, dědictví přijme, a kdy ne.
„Pouze za podmínky, že se bude jednat o finanční hotovost, kladné zůstatky na účtech a vkladních knížkách,“ upřesňuje tajemnice skutečského městského úřadu Marie Zelenková. Podle ní je to hlavně preventivní opatření.
„Chceme se vyvarovat toho, že bychom převzali dluhy po zemřelém a že bychom převzali majetek, s kterým bude spousta práce,“ dodává.
