Psycholožka radí dětem: Jak se naučit říkat ‚ne‘? Mluvte o svých pocitech a postupně to trénujte
Umíte se ozvat, když se vám něco nelíbí? Nebo často jen mlčíte a snažíte se vyhovět ostatním? Proč je důležité naučit se říkat ne, vysvětluje v Klubu Rádia Junior psycholožka Barbora Downes.
Říkat ne a odmítat něčí žádost se může zdát jako neslušné. Proč si tedy psycholožka Bára Downes myslí, že je to někdy nutné? „Právě proto, že my se potřebujeme umět chránit a nepřetěžovat,“ vysvětluje.
Představte si třeba situaci, kdy kamarádovi kývnete na to, že pro něj něco uděláte, i když na to nemáte čas. Nebo odsouhlasíte něco, o čem víte, že je špatné. A pak vás to trápí. Není lepší říct v takovém případě rovnou ne?
„Jenže ono to není tak jednoduché ani pro dospělé. Taky si něco nechají líbit a pak si za to sami vynadají. Je to docela obvyklé, bojujeme s tím všichni,“ uklidňuje Downes.
Mluvte o svých pocitech, ne o těch druhých
Je ale rozdíl mezi tím, když umíme bránit svoje hranice, a když se ozýváme až moc. „Takoví lidé mají třeba trochu problém s ovládáním vzteku. Týká se to zvlášť kluků a holek ještě ve školním věku. Naše schopnost ovládat se roste a zlepšuje se s věkem,“ radí psycholožka a dodává:
36:21
Rodiče se často kritizováním snaží motivovat. Dětem tím spíš srazí sebevědomí, varuje psycholožka
Číst článek
„Na druhé straně jsou kluci a holky, kteří třeba i vztek mají, něco se jim nelíbí, ale dusí to v sobě a říkají si, že to nejde, co by si asi ten druhý pomyslel. Asi už je z toho jasné, že zlatá střední cesta je úplně nejlepší.“
A jak na to? „Nejdůležitější je, že když se ozveme, neznamená to, že budeme mít s někým hned konflikt. Není to nutné. Existují způsoby, jak říct věci tak, že nemusí hned dojít k hádce,“ vysvětluje Downes.
„Je důležité dát si pozor na to, co sděluji, a mluvit hlavně o sobě a o svých pocitech. Když jsme naštvaní, tak někdy začneme na toho druhého útočit a říkat: ‚Ty jsi strašný. Udělal jsi tohle a tohle. Štveš mě.‘ Jenže jakmile začneme mluvit o tom druhém, tak on samozřejmě cítí útok a hned musí útočit nazpátek.“
Tomu se ale dá vyhnout, upozorňuje psycholožka: „Můžeme říct, co nás mrzelo, co bychom chtěli a potřebovali. Důležité je mluvit o tom, co se děje mně. Jakmile totiž použijeme slovíčko ‚ty‘, tak toho druhého vytočíme a on přestane poslouchat. A nikam se nedostaneme.“
Začít na něčem menším
Tohle všechno se dá naučit a pravidelně zkoušet, říká psycholožka.
Vysvědčení se blíží a tlak na zlepšení známek roste. Pozor na strach ze selhání, varuje děti psycholožka
Číst článek
„Říct paní učitelce, že si myslím, že si na mě zasedla, je docela velký úkol. Ale začít můžeme na nějaké drobnosti, vybrat si situaci, která je sice těžká, ale vím, že ji ještě zvládnu. Třeba se ozvat, když do nás šťouchne spolužák loktem. Pak si dávat těžší úkoly. A když zjistím, že jsem to řekl a nestalo se nic strašného, dodá mi to odvahu napříště,“ vzkazuje dětem.
„A taky se za to můžete pochválit. To je důležité. I to nám dodá sílu udělat to znova,“ uzavírá psycholožka.
Jak si najít kamarády a jak se nenechat strhnout partou, když s jejími nápady nesouhlasím? O tom všem mluví psycholožka Barbora Downes v Klubu Rádia Junior.
