Školství má být sekulární, říká sociolog. Vánoční stromečky nikomu újmu nezpůsobují, oponuje teolog

V některých školách a školkách v Evropě je zakázáno vystavování vánočních stromečků. Za náboženskou propagaci jsou považovány například ve Francii nebo některých oblastech Německa. Na to, zda patří symboly, jako je stromeček, jesličky, andělé či hvězdy, do veřejných prostor nebo zda mohou být diskriminační, odpovídali v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus sociolog Stanislav Biler a teolog Jan Jandourek.

Pro a proti Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zdobení stromečku podléhá i módním trendům, které určují barvy, tvary i materiály odzob

Stromečky sice nepatří k původní křesťanské tradici, ale svoji symboliku mají stále (ilustrační foto) | Zdroj: Shutterstock

„Školství by mělo být sekulární. Těmito symboly nebere ohled ani na děti jiného vyznání, ale možná ani na děti vyznání křesťanského, které svátky pojímají více duchovně než jako vyprázdněné symboly,“ říká sociolog a redaktor serveru Alarm Stanislav Biler. „Ostatně Vánoce se v Česku podle mě spíš proměnily ve svátky nákupních center a e-shopů.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý díl pořadu Pro a proti. Moderuje Karolína Koubová

Naopak jako neškodný symbol vidí vánoční stromeček teolog a komentátor serveru Forum 24 Jan Jandourek. „Nevidím důvod, proč by ve školách tento klasický symbol, který nikoho neuráží, neměl být. Myslím si, že nikomu nezpůsobuje žádnou újmu, nikoho žádným způsobem nevylučuje,“ říká.

Podle něj jsou na vánoční symboly zvyklé i děti jiných vyznání, které v Česku vyrůstají.

„Samozřejmě se může stát, že někdo bude příslušníkem například sekty Svědků Jehovových, která vánoční tradice nemá. Myslím, že i tito lidé jsou v českém prostředí dostatečně očkovaní množstvím vánočních stromečků a různých adventních kalendářů, že jim to skutečně újmu nezpůsobí,“ domnívá se Jandourek.

2:24

Ukrajina letos změnila datum pro Štědrý den. Volyňští Češi tak oslaví české i ukrajinské Vánoce v jeden den

Číst článek

Co ale újmu působit může, je společenský tlak spojený s Vánocemi. „Vánoce, jak jsou duchovně vyprázdněné, tak současně kontrují tlakem na vánoční pohodu coby rodinnou záležitost. Ale my tady máme obrovskou část dětí, které žijí třeba v neúplných rodinách nebo v rodinách, kde žádná radost nevládne,“ upozorňuje Biler. „Neustálý tlak na vánoční pohodu to nezlepšuje, pouze prohlubuje a zdůrazňuje.“

Dětí s psychickými problémy přitom každoročně přibývá. „Myslím si, že když jsou Vánoce všudypřítomné ve veřejném prostoru, tak škola by jim mohla poskytovat bezpečný prostor, kde vyjdou z toho venkovního prostoru a můžou se věnovat jenom vzdělání bez tlaku na to, jak to mají doma nebo co je třeba toho 24. prosince čeká,“ domnívá se.

Psychickou zátěž během adventu zažívá i celá řada dospělých. Faktorů je ale více. „Tady jsou dvě věci dohromady. Jednak prastaré oslavy slunovratu a k tomu přišla křesťanská tradice, která, jak to bývalo zvykem, vzala některé lidové nebo pohanské zvyklosti a učinila je součástí své symboliky,“ vysvětluje Jandourek.

5:29

Betlémská radnice zrušila letošní oslavy Vánoc. ‚Budeme se modlit za děti v Gaze,‘ říká starosta

Číst článek

Ztratila se původní vazba

„Myslím, že většinová česká společnost, aniž by to tušila, jede v tomto ročním cyklu, který je ještě navíc posílený tím, že se lomí občanský rok a výsledkem je dost deprimující dopad na životní styl v tyto dny,“ říká a dodává, že duchovní rozměr nezmizel docela. „Je tam zvláštní antropologická konstanta, že by se nějaké duchovno mělo vyrobit aspoň jednou za čas, aby se u toho člověk cítil dobře.“

„Netvrdím, že nepotřebujeme Vánoce nebo podobný svátek, který by nás donutil se zastavit,“ oponuje Biler. „Otázka je, jestli je to, v co se Vánoce proměnily v posledních letech, způsob, který má nějaký další smysl.“ Jeho hlavní kritika míří zejména na komerci a duchovní vyprázdněnost.

„Hovořili jsme o stromcích a napadlo mě, že Vánoce nám možná ne teď, ale třeba do budoucna ukážou, jak se svět změnil,“ zamýšlí se Biler. „Tradičním českým vánočním stromkem je smrček, který už možná bude vzhledem ke klimatické změně v příštích dekádách nepěstovatelný.“

1:56

Stromeček, salát, krájení jablka i šupina pod talířem. Česko slaví Vánoce plné tradic

Číst článek

Stromečky sice nepatří k původní křesťanské tradici, ale svoji symboliku mají stále. „Představme si dobu, kdy ještě bývaly pořádné zimy a lidi toho neměli moc, jenom to, co si nahromadili na zimu, byla tma a nebyl proud. A v tom všem se najednou zjeví zelený stromek, který připomíná kontinuitu života, který se zase na jaře vrátí.“

Spojení s přírodou je prvek, který i v současnosti spousta lidí hledá. „Ztratila se původní vazba. Nicméně jako mají lidé nutkání, když nemají polnosti, mít aspoň jeden truhlík, ve kterém si něco pěstují, tak i toto je spojené tenkou linkou, ale úplně oddělené to není,“ věří Jan Jandourek.

O jejich vystavování na školách by se ale měla vést diskuse. „Současný stav vychází z toho, že se dětí nikdo neptá, vánoční symbolika se prostě nacpe všude. Já si trochu myslím, že to dělají dospělí spíš sami pro sebe, ze své vlastní bezradnosti. Jsou Vánoce, tak se to nalepí a doufá se, že bude dobře,“ uzavírá Stanislav Biler.

Pokračování diskuze o zákazech křesťanských symbolů ve školách, vlivu komunistické propagandy na české tradice nebo vánočním tlaku na psychiku si můžete poslechnout v záznamu celého dílu pořadu Pro a proti, audio je v úvodu článku. Moderuje Karolína Koubová.

Karolína Koubová, esta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme