Sociolog: Zdaňujeme hlavně práci, ne nemovitosti. Kdo chce koupit bydlení, soupeří s šejky a investory
Česko je sice země s poměrně nízkou nerovností, to ale podle sociologa Tomáše Kosteleckého platí jen tehdy, pokud se srovnávají platy. Deset procent nejlépe placených lidí vydělává v průměru čtyřnásobek toho, co deset procent nejméně vydělávajících. Pokud se ale srovnávají majetky, je poměr daleko větší. „U nás se zdaňuje hlavně práce. Kdežto daně z majetku nebo z nemovitosti jsou u nás z nějakého důvodu velice nepopulární,“ upozorňuje sociolog.
Vyrazit v 90. letech na Západ znamenalo, že průměrný Čech je se svým příjmem „strašně chudý“, vzpomíná zástupce ředitele Sociologického ústavu Akademie věd Tomáš Kostelecký v pořadu Jak to vidí... na rozhlasové stanici Dvojka.
„Byla tam naděje, že třeba moje děti už nebudou mít rozdíl v příjmu tak velký. Byla tam pozitivní vize vylepšit stát, udělat ho přátelský, funkční a ekonomicky silnější, abychom se mohli srovnávat s lidmi ze západní Evropy a z USA jako rovný s rovným,“ připomíná někdejší étos Kostelecký.
Když se dnes mluví o majetkových nerovnostech v Česku, zdůrazňuje se, že tu panuje jedna z nejmenších na světě. „Jenže nerovnosti se měří v příjmech,“ upozorňuje na zkreslení Kostelecký.
„Jen 10 procent lidí v Česku vydělává víc než 68 tisíc korun hrubého. A jen 10 procent lidí má méně než 20 tisíc korun. To znamená, že kdyby se nejnižší plat zvýšil jen čtyřikrát, tak je to najednou nejvíc,“ vypočítává sociolog.
Jasný nástupní plat a rovné mzdy. Evropská unie schválila směrnici o transparentním odměňování
Číst článek
Jiný poměr platí ale při srovnání majetků. „Před měsícem byla publikována zpráva z velkého šetření, které v celé Evropě dělaly národní banky. Vyplývá z toho, že abyste byli mezi deseti procenty lidí, kteří mají dnes největší majetek, tak musíte mít v Česku něco přes sedm milionů korun. Ale ti nejchudší mají majetek ve výši jen 58 tisíc,“ dokládá Kostelecký.
„A to už není poměr jedna ku čtyřem jako v případě příjmu. Ale je to zhruba jedna ku 120. To je obrovský rozdíl. Česko je tedy země, kde jsou relativně malé rozdíly v platech, ale velké a rostoucí rozdíly v majetku,“ shrnuje sociolog.
Zdanit víc nemovitosti
Tyto nerovnosti podle Kosteleckého souvisí i se systémem zdanění. „U nás se zdaňuje hlavně práce. Když započtete daně, sociální a zdravotní pojištění, tak platíte vysoký podíl z částky, kterou vyděláte. Kdežto daně z majetku nebo z nemovitosti jsou u nás z nějakého důvodu velice nepopulární,“ upozorňuje sociolog.
Českým domácnostem zbývá měsíčně míň peněz než před rokem a půl. Místo osmi tisíc uspoří jen pět
Číst článek
Nemovitosti tak jsou velice výhodnou investicí. „Cena nemovitostí roste a nedaní se to. Takže je to výhodné,“ shrnuje Kostelecký.
To zároveň vede k tomu, že do českých nemovitostí investují i bohatí lidé z jiných zemí, například ropní šejkové nebo Rusové.
„Strukturou zdanění se tak ještě víc zvětšují rozdíly mezi lidmi. Když si chce někdo koupit byt, tak soutěží s šejky a investory. Jak říká bankéř Ondřej Jonáš, který žil dlouhá léta ve Spojených státech: Zdaňování je signálem, co společnost preferuje a co ne,“ připomíná sociolog.
Větší zdanění nemovitostí by podle něj šlo bezpochyby nastavit tak, aby se příliš nedotýkalo lidí, kteří vlastní jen jednu nemovitost a zároveň v ní žijí. „Aby se lidé nelekli, že jejich babička neutáhne náklady na svůj dům, kde žije,“ dodává Tomáš Kostelecký.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
