Zprávu vypracoval sekretariát rady vlády pro rovnost žen a mužů s vládním výborem pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice a rozhodovacích pozicích.

Podle plánu se měla mimo jiné připravit volební novela, podle níž by ženám na kandidátních listinách připadly aspoň dvě pětiny míst. Vládní výbor pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice a rozhodovacích pozicích připravil Strategii „+1“. Podle ní se měl každý rok počet žen v řídících funkcích na ministerstvech, v úřadech a státních podnicích zvyšovat, dokud by nedosáhl 40 procent. Opatření se mělo týkat i mužů tam, kde by byl jejich podíl nízký.

Do roku 2020 měly ženy tvořit aspoň dvě pětiny členů dozorčích rad a představenstev firem se státní účastí. Záměry schválila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) složená ze sociálních demokratů, ANO a lidovců. ANO a ČSSD jsou i v nynější vládě.

„Přes dílčí úspěchy se nepodařilo přijmout ucelenější opatření k vyrovnanému zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích,“ uvádí zpráva. Podle autorů měl plán ale zásadní symbolický význam a resorty se problematice rovnosti šancí pro ženy a muže musely věnovat.

Nesplněné úkoly

Plán obsahoval 35 úkolů. Resorty jich podle zprávy splnily 11. Na papíře zůstalo 15 úkolů, tedy 43 procent. Částečně se splnila či plní asi čtvrtina kroků, tedy devět. „Nejúspěšnější byla z hlediska plnění oblast politiky, kde jsou za splněné považovány všechny úkoly,“ uvádí zpráva. Autoři ale dodávají, že úkoly byly jen tři, a navíc mezi nimi chyběly ambicióznější záměry.

Podle zprávy se dá za dílčí úspěch považovat, že přibývá resortů a úřadů, které dělají genderový audit. Podle plánu se měly audity provést v celé státní správě. Autoři zmiňují, že se postupně daří prosazovat i „genderově senzitivní inzeráty“ na posty ve vedení institucí a firem. Materiál zmiňuje také loňské zavedení otcovské dovolené, díky němuž by se mělo do péče o potomka zapojit víc mužů.

Česko dlouhodobě sklízí kritiku domácích organizací i mezinárodních institucí za nízké zastoupení žen ve vedení státu, úřadů či státních firem, a to například od Rady Evropy či výboru OSN pro odstranění diskriminace žen. Výbor Česko vyzval, aby zavedlo dočasná opatření ke zvýšení podílu žen v politice a na rozhodování. Podle zprávy Evropské komise je v Česku podíl žen na rozhodování pod unijním průměrem.

Menší výdělky

Ženy v Česku představují něco přes polovinu společnosti. V posledních letech dosahují vyššího vzdělání než muži. Tvoří tři pětiny absolventů vysokých škol. V průměru ale vydělávají o pětinu méně než muži.

V patnáctičlenné české vládě jsou čtyři ministryně. Na ministerstvech je mezi náměstky čtvrtina žen, mezi vedoucími odborů 30 procent a v čele oddělení 42 procent. „Směrem dolů v hierarchii počet žen v rozhodovacích pozicích ve státní správě roste,“ uvádí zpráva.

Ve Sněmovně připadá ženám pětina křesel. O post předsedy dolní komory a pět místopředsednických pozic se však podělili pouze muži. V Senátu mají ženy 16 procent míst. Ženy stojí v čele čtvrtiny měst a obcí a tvoří 28 procent zastupitelů. Přestože je v Česku víc soudkyň než soudců, ve vedení soudů se to neodráží.

Čím vyšší je také soudní instance, tím je podíl žen nižší, podotýkají autoři. Třeba v patnáctičlenném Ústavním soudu jsou dvě soudkyně a v Nejvyšším soudu 17 procent žen. Česko má 17 procent velvyslankyň a 83 procent velvyslanců a poměr se dlouhodobě nemění. Ve statutárních orgánech 250 největších firem bylo 12,5 procenta žen.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít