Jak Gambrinus ke jménu přišel
Tento týden jsem se v belgických Bruggách cíleně vydala do Bierbrasserie Cambrinus, která je známá svou rozsáhlou nabídkou piv. Jméno „Cambrinus“ v názvu odkazuje na legendárního krále piva, který je také oblíbeným motivem v pivní kultuře.
Užila jsem si všeho, co jsem očekávala, a navíc jsem vypozorovala a potvrdila si v rozhovorech se sousedy u stolu, že tady se nechodí v neděli večer jenom na jídlo. Belgičané si tak prodlužují víkend, nechtějí trávit vzácné chvíle u plotny. Zajdou se najíst tam, kde to znají, kde jim nabízejí výborné jídlo i pití v příjemné, domácí atmosféře. Chodí tam, kde je skloubena kvalitní obsluha, rychlost, chuť, cena, jistota, prostředí s prostorem ke konverzaci.
Možná by stálo za to inspirovat se Belgií a udělat to v našich restauracích podobně a tím pomoci překonat jejich těžké období. Dostat je z problémů, za které většinou nemohou. Je škoda, aby se zavíraly restaurace, tady není místo na závist a přání toho nejhoršího. Dobré hospody i u nás většinou dělají vše pro naše pohodlí a příjemné chvíle.
Bierbrasserie Cambrinus
O návštěvě restaurace jsem uvažovala ještě před příjezdem a poté jsem zvolila osvědčenou taktiku: zeptat se na místo, kde podávají tradiční místní jídlo a kam chodí především místní. Slečna v hotelu se usmála a podala mi natištěný plakátek se seznamem osmi restaurací, které prý splňují má kritéria. Jak vidno, podobnou taktiku nepoužívám sama, ale uklidnilo mě, že Bierbrasserie Cambrinus byla na seznamu hned druhá v pořadí.
Restaurace má velmi dobré reference o jídle, prostředí, obsluze, ale také skvělou nabídku piva, která tvrdí, že tady můžete ochutnat širokou škálu belgických piv, včetně těch, která nesou jméno „Cambrinus“. Pochopitelně jsem si objednala malou ochutnávku několika místních piv, a musím říct, že měli pravdu.
DAGMAR HEŘTOVÁ
Foodblogerka a gastronomická žurnalistka, která pravidelně přispívá do tištěných a internetových periodik především informacemi o surovinách, jejich zpracování až po
recepty. Na webu Tastejourney píše o jídle, nových trendech a dělí se o gastronomické postřehy z cest. Vybrané gastroglosy vyšly v knižní podobě pod názvem Vidličkou po mapě
Bierbrasserie Cambrinus v Bruggách je vyhlášená svým stylovým interiérem inspirovaným králem piva Gambrinusem a nabízí více než 400 druhů piv. Můžete si zde objednat pivo podle barvy, chuti, síly nebo země původu, což plně potvrzuji a navíc dodávám, že jsem se už hodně dlouho necítila po první návštěvě v nové restauraci „jako doma“.
V této historické budově z roku 1699 jsem Gambrinuse našla hned dvakrát. Poprvé jako obraz na čelní stěně interiéru, kdy král piva sedí na velkém sudu a v ruce drží pivní korbel s pěnou. Podruhé je vyobrazen na oknech na obou stranách hlavního vchodu. Musím podotknout, že já neseděla na sudu, ale na pohodlné židli, což jsem přijala s uspokojením, protože sud k sezení moc není.
Bierbrasserie Cambrinus v Bruggách nabízí širokou škálu tradičních belgických pokrmů, které odrážejí bohatou kulinářskou historii regionu. Mezi nejznámější belgické speciality patří slávky s hranolky (Moules-frites). Určitě víte, že se jedná o národní jídlo Belgie: slávky vařené s cibulí a celerem a podávané s belgickými hranolky. Samozřejmě jsem si je objednala, a bylo to skvělé rozhodnutí – byly výtečné!
Ochutnat se musí i vlámský hovězí guláš (Carbonade flamande), který je připravován s belgickým pivem, hořčicí a bobkovým listem, což mu dodává jedinečnou chuť.
Za pokus stojí i Waterzooi. Bohatá polévka nebo dušené jídlo z kuřecího masa nebo ryb, zeleniny, smetany a vajec je tradičně spojené s městem Gent a v Bruggách zdomácnělo. Tradiční je též králičí maso dušené v belgickém pivu, často podávané s hranolky nebo chlebem.
Tyto pokrmy jsou známé nejen pro vynikající chuť, ale také proto, že představují autentickou belgickou kuchyni, kterou v Bruggách určitě nevynechejte.
Přes nabízené pochoutky by nám neměla uniknout ještě jedna podstatná věc: jak patron piva ke svému jménu přišel.
Slavná zkomolenina Gambrinus
Ve 2. polovině 13. století žil pradědeček Karla IV., brabantský vévoda Jan I. neboli Jan Primus (1252–1294). Ten stihnul vládnout zemi a být i v čele bruselského sladovnického cechu. Jeho jméno se občas psalo Gan Primus a při troše fantazie a různé výslovnosti se dopracujeme ke slovu Gambrinus.
Postupem času se Jan Primus stal folklórní postavou veselého krále piva, jehož jméno se ustálilo na podobě „Gambrinus“. Další teorie naznačuje, že název může být odvozen z latinského „Gambrivius“, což byl údajný starověký král nebo bůh spojený s pivovarnictvím.
Název Gambrinus byl poprvé použit pro pivní značku v polovině 19. století, kdy se začala prosazovat piva plzeňského typu. Je obtížné přesně určit, kdo tento název použil jako první, ale jedním z nejstarších a nejvýznamnějších případů bylo jeho přijetí v Plzni, s čím můžeme být spokojeni.
Piva s názvem Gambrinus se začala objevovat i v dalších zemích, určitě v Belgii, o které je dnes řeč, ale i v Německu nebo USA.
Vedle českého pivovaru existují i další zahraniční pivovary, které používají název Gambrinus pro svá piva. Například ve Španělsku pivovar Cruzcampo používá od roku 1902 maskota inspirovaného Gambrinusem. V Mexiku pivovar Compañía Cervecera de Toluca y México, založený v roce 1890, změnil v roce 1907 logo svého piva Victoria a ilustraci vévodí král Gambrinus. V Brazílii je v Porto Alegre nejstarší bar ve městě založený v roce 1889 a i ten pojmenován na počest legendárního krále Gambrinuse.
Na závěr ještě malou poznámku: belgická piva s názvem „Cambrinus“ nejsou totožná s českým pivem Gambrinus. I když názvy znějí podobně a oba odkazují na stejnou legendární postavu, jedná se o odlišné produkty s vlastními recepturami a chutěmi.
Ten náš Gambrinus…
Troufám si tvrdit, že podle našich měřítek bude náš Gambrinus ze všech nejlepší. Poděkovat za něj můžeme setkání dvacítky významných občanů Plzně, kteří se v červnu roku 1869 sešli v hostinci U císaře rakouského. Číšník každému načepoval velké pivo a porada mohla začít. Jejím výsledkem bylo založení akciové společnosti „První plzeňský akciový pivovar“. Za zmínku stojí, že mezi slavnými podnikateli a právníky byl také Emil Škoda.
Ještě téhož roku byl položen základní kámen pivovaru a už 10. prosince 1870 se začalo pivo prodávat.
Roku 1907 jej ochutnal dokonce František Josef I. a byl plzeňským pivem přímo nadšen. Pivo přežilo pád Rakousko-Uherska, vznik nového státu a od roku 1919 nese název Gambrinus. Naštěstí až dodnes, i když tomu stálo v cestě nemálo problémů.
