Lékař: V Česku přibývá párů, které nemohou mít děti. Lidé zapomínají, že reprodukční orgány stárnou
Každoročně se v Česku dle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky narodí za pomoci umělého oplodnění asi pět procent dětí. „Zájem o oplodnění klesá stejně, jako klesá porodnost. Není to tedy tak, že bychom to neuměli, ale lidé nechtějí,“ shrnuje v rozhovoru pro Radiožurnál Tomáš Fait z Gynekologicko-porodnické klinika 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a pražské Fakultní nemocnice Motol. Česko si připomíná Národní den neplodnosti.
Jak hodnotíte, že se díky umělému oplodnění každoročně v Česku narodí asi pět procent dětí?
Je to úměrné požadavkům populace a tomu, co lidé chtějí. Bohužel zájem o oplodnění klesá stejně, jako klesá porodnost. Není to tedy tak, že bychom to neuměli, ale lidé nechtějí.
Roste dnes počet párů, které nemohou mít děti?
Není to dramatické, ale počet zvolna roste. Nejčastější příčinou bývá odklad reprodukce.
Lidé se domnívají, že když se dožívají 80 let, tak i jejich reprodukční orgány budou stále mladé. K tomu přispívají i zprávy v médiích, že nějaká hvězda porodila třeba v 50 letech.
Bohužel ale zapomínají, že to není spontánní otěhotnění, takže potom ve 40 zjistí, že je na otěhotnění už pozdě.
Jaký věk je tedy pro umělé oplodnění ještě přijatelný?
Ideální věk je asi do 35 let. Ve 40 letech je už u ženy ovariální rezerva výrazně snížená. Šance, že jim jsme schopni pomoct, tedy prudce klesá. U nás je hranice nastavena na 49 let ženy, pro muže hranice není.
Důležitá je i otázka hrazení. Náš systém je z celosvětového hlediska na své pojištěnce velmi vstřícný a hradí jim tyto aktivity až do 40. roku ženy.
48:44
Mít děti už není norma ani povinnost. Rodičovství je jedním z mnoha životních cílů, míní sociolog
Číst článek
Z jakých důvodů využívají ženy vašich služeb?
Kromě zmíněného odkládání těhotenství máme ženy s porušenými vejcovody. Potom máme velkou skupinu žen, které si chtějí svá vajíčka konzervovat před onkologickou léčbou. Ta bohužel často znamená, že funkce vaječníků jsou poničeny.
Také máme velkou skupinu žen, které sice děti mohou mít, ale jsou přenašečky nemocí a my potřebujeme zjistit, jestli jejich miminko není nositelem nemoci, protože by onemocnění mohlo dítě zabít nebo výrazně ohrozit jeho celoživotní zdraví.
A jak v praxi probíhá způsob umělého oplodnění, pokud je žena přenašečka onemocnění?
Tady se využívá tzv. preimplantační genetika. Vyrobí se embrya, z těch vezmete jednu buňku a genetici vyšetří, jestli je dítě nemocné, nebo ne. A následně se přenesou pouze zdravá embrya.
Neplodnost u mužů
Trpí neplodností stejnou měrou muži i ženy? Nebo je to proporcionálně jiné?
Podílí se na tom asi stejnou měrou, je to zhruba půl napůl.
22:23
Potrat ženám nezpůsobí neplodnost. Je to starý a přežitý mýtus, upozorňuje gynekolog
Číst článek
Jaké problémy mají muži nejčastěji?
U mužů ten problém většinou není zvenčí patrný. Potom jsou velmi překvapeni. A psychicky to snášejí daleko hůř než ženy. Když muži řekneme, že má špatné spermie nebo že spermie nejsou přítomny, tak jsou někdy až rozhořčeni a tváří se, jako by to byla naše vina. A my jim často bohužel ani nedokážeme moc říct příčiny, proč se jim to stalo.
Jak je to s kvalitou spermií v souvislosti s věkem? Je tam také nějaká hranice?
Také tam samozřejmě dochází k poklesu, ale vzhledem k tomu, že u mužů nám dneska stačí už jen jedna spermie na jedno vajíčko, tak tam to riziko není velké.
Samozřejmě se tam objevují některé choroby, které se s věkem spojují, ale jsou velmi vzácné. Nicméně i u mužů máme mnoho faktorů, které výrazně snižují schopnost mužů stát se otcem. Jde například o různá poškození spermií, užívání steroidů nebo obezita.
