Zadýchávání do schodů a zničené plíce. O chronické obstrukční nemoci neví až 300 tisíc lidí, kteří ji mají
Pacienti s chronickou obstrukční plicní nemocí, která způsobuje rozedmu plic a vzniká především v důsledku kouření, dnes žijí v průměru až o dva roky déle než před pěti lety. Vyplývá to z údajů zdravotních pojišťoven. K příznivějším výsledků pomohla především lepší léčba, která se přizpůsobuje každému pacientovi. Pokud se bude dařit nemoc odhalit v jejích časných stádiích, mohla by se doba dožití ještě prodloužit.
Chronická obstrukční plicní nemoc nenávratným způsobem ničí plíce. Pokud jste silný kuřák a zadýcháváte se při chůzi do patra víc, než je zdrávo, měli zvážit návštěvu plicního lékaře. I pan Jiří z Hradce Králové dlouhá léta kouřil, dokud u něj lékaři nemoc nezjistili. Choroba byla v té době už v těžkém stadiu. I přesto se ale její postup díky nasazené léčbě podařilo zastavit.
Chronickou obstrukční plicní nemocí trpí přibližně 300 tisíc lidí. Stejný počet ji má, jen o ní neví. Natáčela Janetta Roubková
„Beru inhalační léky, chodím pravidelně na kontroly, rentgeny, chodil jsem na rehabilitace, kde mě naučili cvičit určité cviky, tak si doma občas cvičím a posiluji dýchací svalstvo,“ říká Jiří Radiožurnálu.
Podle pneumologa Vladimíra Koblížka je právě rehabilitace jednou z klíčových součástí léčby. Pokud je pacient schopný pohybu, zásadně to jeho život zlepší a prodlouží.
„Plíce u pacienta s chronickou obstrukční plicní nemocí vypadá, jako by vám v budově vybuchl granát, ta plíce je proto zničená. Co ale můžeme zásadně upravit, je činnost svalů. A díky rehabilitačním technikám dokážeme to, že svaly posilují a zmobilizují se. Člověk zbytkem plíce dýchá výrazně lépe a naučí se dýchat třeba při chůzi do schodů,“ vysvětluje lékař.
Zázraky medicíny: přístroj, jehož jméno nejde vyslovit, 'šmejdí' v plicích. Pacienty už vyšetření nebolí
Číst článek
Léčba, kterou v současnosti pacienti dostávají, se projevila už i v datech. Před pěti lety umírali lidé s touto chorobou průměrně o pět let dříve než zbytek populace, v roce 2018 se podle Jiřího Jarkovského z Ústavu zdravotnických informací a statistiky rozdíl snížil a pacienti s chronickou obstrukční plicní nemocí na průměrného Čecha ztrácí 3,3 roku.
Plošný screening
V současné době lékaři chorobu nejčastěji objevují ve chvíli, kdy je nemoc ve střední až těžké fázi. Z toho důvodu pak není léčba účinná. Pokud by se ale na nemoc u pacientů přicházelo dříve, lidé s touto diagnózou by se mohli v budoucnu dožívat vyššího věku. Pomoci by tomu mohl i plošný screening, který v pilotní fázi funguje už od ledna. Dosud jím prošlo asi 300 lidí.
„Téměř šedesát procent osob, které jdou od praktického lékaře k plicnímu lékaři nebo jdou k plicnímu lékaři přímo, mají nějaké plicní onemocnění,“ uvádí Karel Hejduk z Národního screeningového centra.
Nový lék je nadějí pro pacienty s plicní chorobou, není však pro každého
Číst článek
Do projektu se zapojil i praktický lékař z Prahy Norbert Král. U sebe v ordinaci vytipoval na 300 pacientů, kteří odpovídali kritériím. To znamená, že alespoň deset let kouří krabičku cigaret denně, při rychlejší chůzi se zadýchávají a je jim mezi 45 a 65 lety. Zatím jich vyšetřil 70 a z toho 30 poslal k plicnímu lékaři.
Někteří nechtějí přestat kouřit
Podle Krále se najdou pacienti, kteří nechtějí vyšetření, protože se obávají negativního výsledku, nebo jde o pacienty, kteří nechtějí v žádném případě přestat kouřit. A právě to je jedna z hlavních podmínek úspěšné léčby. Ve výsledku léčba pomůže nejenom pacientovi, ale i státu tím, že šetří peníze.
Loni se u nás s chronickou obstrukční plicní nemocí léčilo přes 230 tisíc lidí a nových případů lékaři evidovali skoro 55 tisíc. Podle odborníků z pneumologické společnosti je ale v Česku dalších 300 tisíc pacientů, kteří o své nemoci nevědí. A právě na ně cílí pilotní screening, kterým by mělo v příštích dvou letech projít na 7 tisíc lidí.
